Vladislav Větrověc: Co řeklo Atomexpo 2014 o budoucnosti jádra?

01.07.2014 9:31 | Zprávy

Mezinárodní veletrh Atomexpo 2014 je každoročně největší událostí ruského jádra navštěvovanou tisícovkami odborníků z desítek zemí světa. Je to tedy ideální příležitost k představení nových projektů, úspěchů za minulý rok a dalších plánů. Jaká tedy mohou být naše očekávání budoucího vývoje jádra v souvislosti s tím, co bylo možné vidět a slyšet na tomto veletrhu?

Vladislav Větrověc: Co řeklo Atomexpo 2014 o budoucnosti jádra?
Foto: atominfo.cz
Popisek: Temelín

Předně je jasné, že Rosatom stále bude držet svou pozici na zahraničních trzích a plánuje stavbu nových bloků. Pro ostatní společnosti bude představovat velkou konkurenci, což je patrné i z jeho úspěchů v Evropě. Zdá se ale, že na čínském trhu ztrácí a nemá tak velké plány jako Areva či Westinghouse. Může to být tím, že nedává čínským konstruktérům takový přístup k dokumentaci jako dvě zmíněné firmy. Vede to patrně i k tomu, že se jen tak nedočkáme čínské verze reaktorů VVER, jako je to v případě amerického AP1000 a jeho čínské verze CAP-1400.

I když se stánky čínských společností na veletrhu ztrácely mezi ruskými firmami, jejich poselství bylo jasné: Největší rozvoj energetických reaktorů bude probíhat v Číně. Plány této země jsou vskutku ambiciozní ať už se jedná o stavbu reaktorů vlastní konstrukce na svém území, nebo v zahraničí, nebo vývoj nových typů reaktorů. Jen čas ale ukáže, jak budou tyto plány realizovatelné.

Na tento veletrh také pronikaly hlasy o tom, že bez jádra se lidstvo neobejde. Toto se týká nejen rozvojových zemí, v nichž s rozvíjejícím se průmyslem a životní úrovní prudce roste i spotřeba elektrické energie, ale i vyspělých zemí, které chtějí dodržet své plány v redukci emisí CO2. Zástupci Japonska potvrdili, že otázka ceny energií a nárůstu emisí v souvislosti s uzavřenými jadernými reaktory po fukušimské havárii je stále nevyřešená.

Předností ruských společností jsou velmi pokročilé metody řízení výstavby jaderných elektráren, které jsou souborně nazývány Multi-D. Na jejich rozvoji pracuje společnost NIAEP-ASE a během veletrhu došlo k slavnostnímu podpisu dohod se společnostmi zabývajícími se řízením velkých projektů. Byla to pobočka společnosti IBM pro východní Evropu a asociace Sovnet. Můžeme tedy očekávat další rozvoj metod pro řízení výstavby jaderných elektráren, které vedou k dodržování termínů a nezvyšování nákladů oproti původní hodnotě projektu.

Další oblastí probíranou během veletrhu Atomexpo 2014 bylo ukládání radioaktivních odpadů, protože francouzské a ruské společnosti přinesly informace o svých probíhajících projektech. Ve Francii probíhá výzkum v podzemní laboratoři ve hloubce zhruba 500 metrů a po jeho dokončení zde má vzniknout úložiště radioaktivního odpadu. Ruský projekt hlubinného úložiště je již v konečné fázi a čeká na udělení bezpečnostního certifikátu.

Na veletrhu bylo také vidět, že Rosatom rozšiřuje svou práci s veřejným míněním, když podepsal memorandum o zřízení jaderného informačního centra v Bělorusku. Do konce tohoto roku by v Minsku mělo vzniknout moderní multifunkční infocentrum, které bude veřejnost informovat o využití jaderné energetiky a fungování jaderných elektráren. Cílem je zprůhlednění principu funkce jaderných elektráren a zvýšení podpory jádra v cílené oblasti.

Velice slibnou oblastí jsou projekty ruských společností na reaktory použitelné v lékařství. Je vidět, že ruské společnosti plánují dohnat náskok jiných zemí a dostat se na světovou úroveň.

Na veletrhu Atomexpo 2014 byly představeny dva reaktory pro použití v medicíně. Prvním z nich byl 15MWt víceúčelový reaktor (MRR – Multipurpose Research Reactor) vyvíjený ruským ústavem NIKIET, který se typově řadí k bazénovým vodou chlazeným a moderovaným reaktorům. Může být používán pro výrobu lékařských radionuklidů, neutronovou aktivační analýzu, neutronovou záchytovou terapii a neutronovou radiografii. Druhý reaktor by ve dvou exemplářích tvořil technologické centrum pro výrobu lékařských radionuklidů, jehož součástí by byla i potřebná zařízení pro jejich zpracování a přípravu pro použití v lékařských centrech.

Mezi výzkumnými reaktory pochopitelně hrál prim MBIR, na jehož realizaci spolupracují ruské firmy se zahraničními ústavy a společnostmi. Kromě tohoto reaktoru, který se stane nejvýkonnějším výzkumným reaktorem světa, si mohli návštěvníci prohlédnout modely několika dalších projektů. Vyjma výše zmíněného MRR to byl MLPRR (Modern Low-Power Research Reactor), který je podobného typu – opět bazénový vodou chlazený a vodou moderovaný, ovšem s výkonem 200 kWt. U tohoto typu reaktorů se trochu prolínají oblasti použití, takže zatímco hlavním použitím reaktoru MLPRR je výzkum, lze na něm také vyrábět lékařské radioizotopy a provádět lékařské zákroky jako neutronovou aktivační analýzu. Stejně tak ho lze použít i pro výcvik personálu, k čemuž je ale primárně určen reaktor ATRR (Advanced Training Research Reactor) o tepelném výkonu 1 MWt. I tentokrát se jedná o bazénový typ reaktoru, který je vodou chlazený i moderovaný.

Malým modulárním reaktorům vévodil model SVBR-100, který jsme si už zvykli vídat. Novinkou byl reaktor NIKA-330, což je tlakovodní reaktor o tepelném výkonu 330 MWt a plánovaném elektrickém výkonu 100 MWe (tedy stejně jako SVBR-100). Měl by doznat použití především v odlehlých oblastech s nižší spotřebou elektrické energie. Slovo modulární znamená, že se počítá se škálováním výkonu podle přání zákazníka pomocí několika reaktorů a také že jej bude možné snadněji převážet na místo určení díky malým rozměrům tlakové nádoby.

Závěrem lze snad říci jen to, že jaderné energetika je v mnoha zemích tradiční a důležitou součástí energetického mixu a i když některé země od jádra odcházejí úplně (Německo) a jiné plánují pokles jeho využití (Francie, Kanada), bude jeho rozvoj pokračovat.

Vladislav Vetrovec, šéf-redaktor portálu Atominfo.cz

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

12:26 Zdeněk Lanz: Uhlíkové blouznění pokračovalo v Baku

Na webu United Nations – Informační centrum OSN v Praze se dne 11. 11. 2024 objevil článek s názvem …