Rdousící dopad na velmi malé živnostníky

Evidence tržeb zavádí povinnost pro každého poplatníka bez ohledu na jeho velikost. Povinnost může být vnímána rozdílně, byť formálně zatěžuje stejně velké i malé podnikatele. Dopad na malé podnikatele ve srovnání s velkými je mnohem nepříznivější.

Zákon měl stanovit limity, aby nezatěžoval velmi malé poplatníky, kteří mohou být významní v poskytování doplňkových služeb a výrobků pro místní trh, ale z hlediska daňového nejsou významní pro výběr daní. Správa daní musí být rozumná. Pokud však zákon zatěžuje novou povinností někoho, kdo má příjem např. do 100 000 Kč ročně, stejně jako Agrofert, je takový formálně rovný přístup fakticky nerovným z hlediska zatížení velmi malých podnikatelů, vůči kterým může být likvidační. Jsou totiž i důchodci, kteří si ojediněle přivydělávají prodejem rukodělných či zemědělských výrobkům na místních jarmarcích nebo prodejem pod víchou. Nejsou významní z hlediska daňových příjmů státu, ale jsou významní z hlediska místních zvyklostí. Že jsou ještě ekonomicky činní, byť v malém, je může lidsky uspokojovat. Chtít po takovýchto jedincích zakoupení elektronické pokladny je daňově zbytečné a lidsky hloupé. Tlak na tyto jedince může vést k tomu, že podnikání zanechají, jelikož nové povinnosti budou vnímat jako likvidační, či se přesunou do šedé ekonomiky. Ministr financí na jedné straně nemůže posílat důchodce sekat trávu, aby si zlepšili svůj příjem ve stáří, a na druhé straně je zatěžovat za jejich aktivitu nemístnou administrativou.