Ve stavebnictví se rychle dokončuje, než ceny materiálů dál vzrostou (počet dokončených bytů stoupl meziročně skoro o třetinu), ale málo zahajuje. Hypotéční trh se začal hroutit po prudkém růstu úrokových sazeb v polovině roku a počet zahájené výstavby bytů tak klesl meziročně o pětinu (o 21,9 %). Stavebních povolení je vydáno o 15,6 procenta méně než v předchozím roce. (ZDE)

Podobná dvouciferná čísla na nás vypadnou, když sečteme přírůstek ceny stavebních prací kolem 15 procent a růst úrokových sazeb hypotéčních úvěrů o pět procent. Průměrná hypotéční sazba v lednu byla podle Fincentrum Hypoindex 6,34 procent. Jak uvádí, měsíční splátka hypotéky na 3,5 milionu korun sjednané do 80 % odhadní ceny nemovitosti při fixaci na tři roky a splatnosti 25 let dosahuje 23 274 korun. Ještě před rokem byl průměrný nabídkový úrok 3,43 %. (ZDE)

Tento neradostný vývoj zachytila už Kvartální analýza českého stavebnictví za poslední čtvrtletí loňského roku, kterou pravidelně vydává CEEC Research. Používají zajímavou metodu, ptají se vedoucích pracovníků stavebních společností, kteří pak často vystupují taky na konferencích pořádaných nad výsledky těchto periodických analýz. Hodně poznatků z trhu tak dostaneme vysloveně napřímo. A z těchto zdrojů vychází předpověď výrazného poklesu v příštím roce:

„Válečný konflikt na Ukrajině a s tím související energetická krize silně ovlivňují očekávání ředitelů stavebních společností, kteří pro rok 2023 predikují propad vývoje trhu o 4,6 %. Jejich obavy plynou zejména z neustálého zdražování a nedostatku stavebního materiálů, což by mohlo vést až k odložení některých projektů. Mírné zlepšení situace pak ředitelé stavebních firem očekávají v roce 2024, kdy odhadují růst trhu stavebních prací o 0,1 %.“

V uvedené analýze stojí za pozornost už úvodní slovo náměstka ministra průmyslu Eduarda Muřického. To, co popisuje, připomíná rychlý sled ran božích, jimiž jsme trestáni za naše hříchy. Napřed pandemie, potom růst cen energií z nadržené poptávky po karanténách, a teď válka:

„… došlo k dalšímu růstu cen energií, narušení dodavatelských řetězců a neposlední řadě k opětovnému omezení v oblasti pracovní síly. Zatímco s důsledky koronavirové pandemie se stavebnictví vypořádalo i díky veřejným investicím se ctí, letošní bezprecedentní vývoj ohrožuje i tento důležitý sektor domácího hospodářství. Tato situace je na druhé straně i výzvou, která může celý sektor posunout k tolik potřebné modernizaci, kterou označujeme souhrnným pojmem Stavebnictví 4.0. Současný stav je tak příležitostí, jak v reakci na výše uvedené skutečnosti posílit energetickou bezpečnost České republiky a nastoupit cestu k dosažení plánované uhlíkové neutrality.“ (ZDE)

Náměstek Muřický k tomu přistupuje správně, bída nás naučí housti jak v oblasti úspor pracovních sil, tak při zápolení se skleníkovými emisemi.

Pokud jde o úspory energie, hodně uvidíme na sérii výstav ve veletržním areálu v pražských Letňanech, který proběhne od čtvrtka 9. do soboty 11. února. Budou tam veletrhy nízkoenergetických a pasívních staveb FOR PASIV, dřevěných staveb a konstrukcí FOR WOOD, topenářské techniky FOR THERM a střech (i těch s fotovoltaikou) STŘECHY PRAHA. Těším se na to. Určitě tam budou informace i o tom, jak se dostat k dotacím, které teď úsporné stavebnictví provázejí v míře dosud nebývalé. Pokud jde o nejnovější stavební technologie, nedávno o nich psali na finančním serveru NASDAQ. Povšimli si zprávy ze špičkové americké technologické univerzity MIT ve státě Massasuchetts, která vidí trend v robotizaci výstavby a 3D tisku. (ZDE)

Jak píší, na MIT se zabývají vývojem robotů vytvářejících seskupení, která mohou společně vytvářet cokoli: domy, vozidla nebo dokonce větší roboty. Tito mikroboti pracují ve velkém počtu, pohybují se nezávisle a sestavují rychle rozsáhlé objekty. Zatím je to jen v počáteční fázi výzkumu, ale skutečné budování větších struktur touto technologií (roboti propojují řetězce stavebních bloků zvaných voxely) je slibná a vzdálená jen několik let.

"Když stavíte tyto struktury, musíte do nich zabudovat inteligenci," zdůrazňuje Neil Gershenfel, ředitel Centra pro bity a atomy (CBA) MIT. "Voxely přenášejí energii a data stejně jako sílu.“

Od robotů, kteří staví domy samostatně prakticky z ničeho, jsme ještě daleko, ale éra domů stavěných roboty a tištěných tiskárnou 3D přesto nastupuje. Startup Icon v texaském Austinu, který používá k tisku domů specializovanou 3D tiskárnu, nedávno oznámil plány, že postaví se společností Lennar 100 domů v nedalekém Georgetownu. Půjde o první rozsáhlé sídliště v USA tištěné 3D. Ceny domů mají začínat na 400 000 dolarech a budou mít rozlohu od 1 574 čtverečních stop do 2 112 čtverečních stop. Tiskárna odvede práci 12 dělníků, kdyby se to stavělo z litého betonu. Icon dokáže postavit dům od základů zhruba za dva týdny.

Společnost Icon, která postavila 3D tištěné domy také v Mexiku a Texasu, se však poohlíží i po jiném než pozemském vytváření obydlí. Koncem listopadu získala 57,2 milionu dolarů od NASA na vývoj systému pro stavbu na povrchu Měsíce. První stavby na jiném planetárním tělese by měly podle NASA zahrnovat také silnice, přistávací plochy a obydlí. Smlouva platí do roku 2028 a je určena pro podmínky nejen na Měsíci, ale i na Marsu.

"Abychom mohli zkoumat jiné světy, potřebujeme nové inovativní technologie přizpůsobené těmto prostředím a našim průzkumným potřebám," říká k tomu Niki Werkheiserová, ředitelka přenosu technologií na Ředitelství vesmírných technologických misí (STMD) NASA. "Dotažení tohoto vývoje ve spolupráci s komerčními partnery vytvoří potřebné schopnosti pro budoucí mise."

Společnost Icon již vytvořila simulované marťanské obydlí o rozloze 1 700 čtverečních metrů, které bude od letošního roku využíváno během dlouhodobé tréningové mise NASA Crew Health and Performance Analog.

Vesmír je potenciálním cílem dalších robotických technologií. NASA poskytla 600 000 dolarů na studii proveditelnosti pro vyslání rojů miniaturních robotů na průzkum pod ledovými krunýři "oceánských světů" naší sluneční soustavy jako je Pluto a několik měsíců Jupiteru a Saturnu. NASA zajímá zkoumání chemických interakcí mezi horninami a oceánskou vodou na těchto planetách, které by mohly být podobné hlubokomořskému prostředí na Zemi.

Roje robotů z MIT, plavci, o kterých se diskutuje pro průzkum oceánů ledových planet, nebo 3D tiskárny, které jsou již dnes v provozu, to vše přivádí oblast robotiky k naplnění science fiction, aniž by se objevily prvky dystopie, kterých se všichni obáváme, uklidňují nás autoři z NASDAQ.

"Vytváření sebereplikujících systémů představuje klasickou výzvou nejen pro vědu, dokonce i pro vědeckofantastickou literaturu. Je to něco, co se zatím podařilo jen přírodě, takže je to nesmírně vzrušující práce," libuje si Sandor Fekete, profesor algoritmů na katedře informatiky na Technické univerzitě v německém Braunschweigu v rozhovoru pro MIT News.

Tolik zpráva z MIT. Je to mimochodem radost, když člověk přistihne Američany při něčem jiném, než je válka. Neznamená to, že nikdo jiný než Američané s roboty a 3D stavební tiskárnou pracovat neumí. V Česku už to zkoušejí také. Bohužel s bunkry. (ZDE)

Kdyby už tak chtěla ta válka skončit, aby se stavělo rychleji, lépe a levněji, a hlavně pro lidi.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele