Britský parlament byl v pátek rozpuštěn a začíná volební kampaň pro předčasné volby 12. prosince. Konzervativci si na ně najali hvězdné vymývače mozků v čele s Lee Cainem se zkušeností z bulvárních listů Sun, Mirror a Mail on Sunday, který už vedl komunikaci premiérova úřadu. Palebnou sílu představují nejlepší reklamky a PR agentury se zásluhami za Vote Leave z roku 2016. Hlavním heslem je „Brexit bude“.

V Labour Party je programové těžiště jinde, je jím historická příležitost dát demokracii také nezbytnou ekonomickou moc. Tou není jen posílení veřejného vlastnictví, jemuž má vévodit znárodnění šesti hlavních dodavatelů energie (a radikální přestavba sektoru s cílem „nulový uhlík“ do roku 2030). Druhou větev představuje budování ekonomické demokracie zdola. Kampaň si povede partaj sama a vedle oficiální komunikace spoléhá také na půl milionu aktivistů, na jejich fotky a videa na sociálních sítích, a taky jak budou chodit od domu k domu.

Hřiště je tentokrát velice rovné, protože velký byznys je dost zoufalý z obou stran. Potvrdila to šéfka nejsilnějšího podnikatelského svazu CBI Carolyn Fairbairnová. „Nevzpomínám, že bych někdy zažila větší frustraci podnikatelské sféry, a to mluvím o desetiletích,“ pravila a vyzvala strany „k obnově vztahů“. Soudí, že příští rok může být „tím nejdůležitějším pro celou generaci“. V tom se s labouristy dost shoduje, byť oni se těší, zatímco ona straší. Z Brexitu bez dohody má však CBI ještě větší hrůzu než ze znárodňování.

ZDE

Teorii ekonomické demokracie rozvíjí programový sborník labouristů Economics for the Many. Už jeho název tak vtipně opouští ekonomii pro peníze (money), tedy pro elitní hrstku, a nahrazuje ji hospodařením ve prospěch mnohých (many). Píše o „demokratickém vlastnictví v nové ekonomii“, o nástupu zaměstnaneckého vlastnictví, družstevních a komunitních podniků a sociálního podnikání. Vedle stávajícího systému bude vznikat „ekonomie zdola“, která je zčásti tržní a zčásti vzájemnostní, solidární a udržitelná.