Pokud investoři zapomenou na polovinu toho, co nabízely řecké dluhopisy, bude Řecko schopno do deseti let stáhnout státní zadluženost na 120 procent HDP, hlásí klíčová dohoda ze středečního pokračujícího summitu Evropské unie, kterým má být - aspoň pro tuto chvíli - uzavřena horká fáze krize eura. Summit trval 17 hodin, hluboko do čtvrtečního rána, kdy dlouho nikdo nevěděl, jak píší novináři z Financial Times, co bude zítra. Co bude za deset let, to neví zcela určitě vůbec nikdo, ale teď by měl takový pohled do budoucnosti působit uklidňujícím dojmem. Má fungovat jako pokropení desinfekcí, která zastaví šíření nákazy. Řecko se dá ustát poměrně snadno, ale kdyby se zkombinovaly problémy Španělska a Itálie, máme zaděláno na dokonalou katastrofu.

Rozsáhlá účast soukromého sektoru na řešení vypadá spravedlivě, protože jednou z podstatných složek krize byly spekulační útoky finančníků. Nebude však trhat dlouho a otřes se přenese do zúčastněných bank, které pak budou potřebovat státní pomoc při doplňování kapitálu. Českých bank se to na první pohled netýká, ale budou se muset víc zaměřit na roli zdroje pro své zahraniční matky, kterých se to týká opravdu silně, a už poznání méně na svoji roli užitečných služeb pro českou ekonomiku.

Zmírnění řecké krize dává prostor, aby se pozornost soustředila na Itálii. Doplněná palebná síla eurovalu, jak se začalo slovensky říkat evropskému garančnímu systému EFSF, by měla odlehčit Evropské centrální bance, která měla minulý týden nakoupeny řecké, italské a bůhvíjaké další státní dluhopisy za 220 miliard euro a snažila se tak udržet ceny nad hladinou propadu. ESFS byl posílen, aby měl efektivní palebnou sílu 440 miliard euro. Tak to bylo dohodnuto od začátku, ale zpočátku se nepočítalo s tím, že musí mít také nějaké rezervy, aby měl nejlepší rating.

Posilování však bude drsně pokračovat. Nejvyšší představitelé Německa a Francie už s tím počítají. Jak Angela Merkelová, tak Nicolas Sarkozy podle Financial Times uvedli, že fond se bude posilovat na čtyř nebo pětinásobek. Přesné číslo uvedeno nebylo. Novináři odhadují, že po vyčerpání potřeb pomoci Řecku zůstane k dispozici 250 miliard euro. Kdybychom mluvili o čtyřnásobku této částky, vznikne fond 1000 miliard nebo také jednoho bilionu euro. Eurozóna se tedy chystá na palbu z hrubých kusů, která by měla zaručit, že trh zůstane pod kontrolou. Další peníze se vydají jako prémie těm, kdo přistoupí do konce roku na výměnu řeckých dluhopisů s kratší splatností za dlouhodobé s trochu nižším úročením, než za kterým se hnal trh.

Jak Řekové odskáčou bezhlavé zbrojní programy svých vlád, které tvoří klíčovou složku státního zadlužení, to naznačuje dohoda o zvýšení privatizačního programu o dalších 15 miliard euro. Propuštění, snižování platů a důchodů a divoké škrty všemi směry už běží - a podle podkladové studie „trojky" expertů Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu zostřily v zemi hospodářskou krizi. Riziko deficitů se tak zvýšilo. Jestli mají mít všechny tyto pokusy pomoci Řecku nějaký smysl, musí se zastavit krvácení a pomoci obnově růstu. A zvyknout si dívat se pravdě do očí. Komické střídání optimistických předpovědí a katastrofických závěrečných účtů finančnímu zdraví země nesvědčí. Nejen v Řecku, stejnou věci si začala oblibovat i česká vláda.

Publikováno se souhlasem vydavatele.