Zbyněk Fiala: Kdo koho jak ždímá

09.05.2024 11:24 | Komentář

Evropská komise zahajuje činnost střediska, ze kterého bychom se mohli konečně dozvědět, jaké jsou rozdíly mezi nákupními a prodejními cenami v zemědělství a potravinářství. Padá oblíbený domácí argument, že to nejde.

Zbyněk Fiala: Kdo koho jak ždímá
Foto: Archiv autora
Popisek: Zbyněk Fiala, žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Nenápadná zpráva Evropské komise z první půli dubna sděluje, že Evropská komise se konečně rozhoupala ke splnění slibu, že umožní sledovat vývoj cen mezi zemědělci, zpracovateli a obchodem, a to včetně rozdělení přidané hodnoty a dosažených ziskových marží. Útvar s anglickým názvem EU agri-food chain Observatory (AFCO), čili středisko pro sledování zemědělsko-potravinářského řetězce, má být neformální orgán trvalého charakteru, který může mít až 80 členů z řad národních dohlédacích orgánů z příslušných oborů, ale také stakeholderů z celého produkčního řetězce.

Mají tam tedy být zástupci farmářů, dodavatelé vstupů, potravinářský průmysl, obchodníci, doprava, logistika, maloobchod i spotřebitelé. Ve střednědobém horizontu se očekává, že práce střediska umožní vypracovat metodiky pro hodnocení a sledování struktury nákladů a rozdělení marží a přidané hodnoty v potravinovém řetězci. Stávající zemědělsko-potravinářský datový portál bude rozšířen o zveřejňování nových relevantních ukazatelů, které budou všem dostupné online. To by mohlo zahrnovat údaje o nákladech a maržích v různých fázích potravinového řetězce.

Výzva pro zájemce o účast v tomto středisku byla vydána 9. dubna a platí do 13. května. (ZDE a ZDE)

Vypadá to tedy docela pěkně. Nesmíme však přehlédnout poznámku, že „cílem je zvýšit transparentnost cen, struktury nákladů a rozdělení marží a přidané hodnoty v dodavatelském řetězci při respektování pravidel důvěrnosti a hospodářské soutěže.“ (Zvýrazněno mnou.) Znamená to tedy, že středisko AFCO smí ty hrůzy okrádání spotřebitelů i zemědělců zjistit, ale nesmí vám to říct? A co by se pak publikovalo online? Nějaké mezinárodní indexy?

Na druhou stranu, kdybychom měli k dispozici aspoň průměrné nákupní a prodejní ceny, k tomu ceny extrémní nebo strukturované podle různých segmentů tohoto řetězce (velké, malé, národní, nadnárodní), už bychom se hnuli z místa.

Uvedené středisko AFCO má být novým prvkem boje proti nekalým obchodním praktikám, kterými se EK už také určitý čas zabývá. Příslušná směrnice byla vydána roku 2019, ale u nás byla vtělena do novely zákona o významné tržní síle až na konci roku 2022. Bruselský diktát se tedy dařilo zabrzdit, aby neohrozil domácí diktát spotřebitelům, jehož vrcholná fáze v minulých dvou letech nás vynesla až na špičku evropského žebříčku růstu cen potravin.

Evropský systém boje proti nekalým tržním praktikám letos prošel důkladnou prověrkou a výsledkem je hodnotící zpráva ze 24. dubna, o které najdete informaci na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (ZDE)

To nejdůležitější najdeme ve zjištění, že povědomí o existenci právní úpravy omezující tržní sílu odběratelů (česky – hlavně maloobchodních řetězců) je stále příliš nízké, ví o něm jen 38 % respondentů. Jinými slovy, drtivá většina o něm neví nic, což může být signálem toho, že se v této oblasti ani nic nedělá. Úřady jsou nečinné, jejich ochranná funkce je jen teoretická a je využitelná jen pro podobné průzkumy a studie, nějakou tu diplomku a možná ještě hezký výlet na mezinárodní konferenci.

Přitom nekalé tržní prakticky jsou oborem, který vzkvétá:

„Nejčastěji zjištěnými nekalými obchodními praktikami byly opožděné platby za zemědělské a potravinářské produkty podléhající rychlé zkáze nebo nepodléhající rychlé zkáze (50 % a 13 %), platby nesouvisející s konkrétní transakcí (7 %), platby požadované od dodavatele za marketingové akce (7 %), jakož i za skladování, vystavování a zalistování (7 %). Přibližně 41 % zjištěných nekalých praktik bylo zjištěno na maloobchodní úrovni (47 % v roce 2022), 36 % na úrovni potravinářského průmyslu (27 % v roce 2022) a 22 % na úrovni velkoobchodního obchodu (25 % v roce 2022).“

Čísla ozdobená procenty označují to, co se nesmí, ale může. Berme je přitom s rezervou, protože, když příslušné úřady pořád mhouří oko, div o ně nepřijdou, těžko je o moc víc pootevřou při nějaké prověrce. I tak však zjišťují, že polovina významné části plateb zemědělcům přichází opožděně. Pak se divte, že běhají po ulicích a skládají hnůj před Úřadem vlády.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svoji nečinnost vysvětluje tím, že plné uplatnění zákona bylo přibrzděno jeho opožděným přijetím:

„V minulém roce probíhalo přechodné období, během něhož měly všechny subjekty v zemědělsko-potravinářském sektoru čas přizpůsobit svoje smlouvy s dodavateli novým pravidlům. Úřad v této době nemohl zahajovat správní řízení, ale zaměřil se na edukační činnost, když uskutečnil desítky školení a seminářů pro oborová sdružení zemědělců, potravinářů a obchodníků, v jejichž rámci podrobně informoval o nové právní úpravě. V závěru roku pak Úřad rozběhl více než dvě desítky sektorových šetření, v jejichž rámci přezkoumával, zda odběratelé nová pravidla plní. Od počátku roku 2024 pak Úřad na základě zjištěných pochybení zahajuje správní řízení, která v současné době vede s pěti potravináři a obchodníky.“

Nakonec se tedy hnůj na chodníku přecejen někam provoněl.

Pokud jde o evropské středisko AFCO, něco z jeho zjištění snad vyleze ven. Jak zpráva o výzvě k jeho vytvoření uvádí, „členové si budou rovněž vyměňovat informace o obchodních praktikách, které pozitivně či negativně ovlivňují hladké fungování dodavatelského řetězce. Vyměňovat by se mohly také případové studie týkající se konkrétních produktů nebo odvětví.“

Kojme se nadějí, že tyto informační necky potečou a obrátí v náš prospěch pravidlo, že co se nesmí, to se při troše obratnosti může. Nejlepší zbraní proti nenasytnosti jsou konkrétní údaje, zjištění a zveřejnění, kdo se cpe a kdo kvůli tomu hladoví.

První zasedání střediska by se mělo uskutečnit v červenci 2024 pod vedením příslušného útvaru Evropské komise, v daném případě Generálního ředitelství pro zemědělství. Středisko se bude scházet nejméně dvakrát ročně na plenárních zasedáních a v případě potřeby bude pořádat další ad hoc zasedání ke konkrétním tématům. V souladu se zásadami transparentnosti budou všechny příslušné dokumenty (včetně pořadu jednání a zápisů z jednání) zveřejňovány v rejstříku odborných skupin. Středisko se zřizuje na počáteční období pěti let.

Rozumné by bylo, kdyby něco takového vzniklo i na národní úrovni, tedy v Česku. Neřeší to všechny problémy, kvůli kterým je větší část zemědělců na pokraji zoufalství, ale bylo by to dobré zrcadlo činnosti vlády, která by měla bdít nad kvalitou tržních poměrů, když už si ta naše ekonomika říká tržní. Nikoliv urvní, hltní, dušní nebo krvesajná, ve které jsou vztahy nastaveny jinak.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

15:57 Zdeněk Jemelík: Legislativní nedbalost

V článku „Věrchuška a sprostý lid“ jsem uvedl, že vládnoucí vrstvy (věrchuška) se nezajímají o míněn…