Ani fotbalová utkání Slavie nejsou tak napínavá jako prezidentské volby. Ve volební noci, jak se jevilo americké hlasování 4. listopadu tady v Evropě, dokázaly průběžné výsledky v „bitevních“ státech svižně přebíhat přes půlící čáru. Třeba v Pennsylvanii zpočátku Joe Biden drtivě vedl, ale po sečtení první pětiny hlasů se situace začala otáčet, a když volební součty zahrnuly druhou pětinu odevzdaných hlasů, měl Donald Trump výrazný 12 bodový náskok.

Ale to jsme byli teprve na konci třetí čtvrtiny sčítání toho, o čem rozhodli pensylvánští voliči. Zpracovávaly se nejprve výsledky předčasného a korespondenčního hlasování? Byl tento postup přerušen, jakmile přišly první aktuální výsledky z uren? Naváže znovu sčítání poštovních hlasů, ve kterých měl mít Biden převahu až 3:1?

Podobný, byť mírnější průběh to mělo i v Texasu, kde Biden jednu chvíli vedl o 20 bodů, ale pak se síly vyrovnaly a po delší bitvě na ostří nože krátce po jedné v noci (u nás po deváté ráno) sčitatelé ohlásili výhru Donalda Trumpa. Nicméně celkové vedení v souboji o Bílý dům si udržoval Biden, alespoň podle odhadů listu The New York Times, který už počítal i se schylující se Bidenovou prohrou na Floridě a Severní Karolině. Stejný odhad počítal s Bidenovou výhrou v Georgii, přestože po sečtení více než devíti desetin hlasů tam vedl Trump – avšak hlasy z Atlanty, kde si byl Biden jistý, ještě započteny nebyly. Zkrátka drama, kam se hrabe fotbal.

Na konečné volební výsledky si ještě počkáme, a bůhví jak dlouho. Prezident Trump už v noci vyhrožoval Nejvyšším soudem. Avšak – hodinu poté, co přišla zpráva o vítězství v Texasu – řekl podle zpravodajky NYT ve Washingtonu skupině svých příznivců, kteří se shromáždili v Bílém domě, že „tohle byla poslední tisková konference, kterou jsem kdy měl“. Zkuste se v tom vyznat.

Nějaké konečné výsledky však máme. Volební mapa potvrdila Trumpovu dominanci v hloubi vnitrozemí a na jihovýchodě USA, zatímco ze západu se šířil modrý val Demokratů, kterým patřil i sever východního pobřeží a část oblasti u Velkých jezer. Tou dobou o Wisconsinu, Michiganu a Pennsylvanii ještě nebylo rozhodnuto.

Ale víme toho víc. Trumpa volili ti, kdo se mají po čtyřech letech jeho vlády líp. Proto považovali za důležitější hospodářství než boj proti koronaviru. Mezi Trumpovými voliči dále převažovali bílí muži nad 30 let zejména z předměstí nebo menších měst. Nižší vzdělání nerozhodovalo, tam to bylo zhruba stejné, ale lidé s univerzitním diplomem (aspoň college degree) volili častěji Bidena (55 %). Důležitá byla barva pleti, proto byl zcela jasný předěl i v názorech na rasismus a právo a pořádek. Víme to z výsledků průzkumu při odchodu z volební místnosti. (viz zde)

Tam bylo možné zastihnout jen menšinu voličů, protože 100 milionů hlasů bylo odevzdáno před 4. listopadem. Proto tentokrát nebylo tím nejdůležitějším, kolik jich někoho volilo, ale spíše proč volili zrovna tak. Dostáváme tak do rukou zajímavou sondu do americké společnosti. Lidé byli ochotni po hodinách čekání ve volební frontě strávit ještě nemalý čas odpověďmi na dlouhou sadu otázek a sociologové je zastihli ve chvíli, kdy měli své názory utříděné.

A tak se dozvídáme, že muži volili Trumpa i Bidena zhruba stejně často, ale ženy volily Bidena častěji. Většina voličů (65 %) byla bílé pleti, a z těch volila většina (57 %) Trumpa. U barevných to bylo dramaticky obráceně. Devět z deseti černochů dávalo přednost Bidenovi – jenže jejich podíl ve voličstvu činí jen 12 procent. Kandidáta Demokratů volily také dvě třetiny hispánských a asijských voličů. Nicméně stále se pohybujeme v rámci, kdy mají bílí dvojnásobnou převahu.

Voliči Trumpa jsou také častěji ženatí nebo vdaní, zatímco složitosti neurčitých pohlaví se výrazně více řeší u Demokratů. Významnou skupinu elektorátu tvoří bílí důrazní křesťané (evangelical and born-again), kteří hlasovali ze tří čtvrtin pro Trumpa. Není jich málo, tato skupina tvoří asi čtvrtinu všech voličů a má tedy podobnou váhu jako barva pleti.

Ale pak tu je role příjmů. Je dost velký rozdíl mezi domácnostmi s příjmy nad 100 tisíc dolarů ročně, ti volili častěji Trumpa (54 %), a těmi, kdo mají méně, ti volili v podobném poměru Bidena. Voliči kandidáta Demokratů byli častěji bez plného pracovního úvazku. Tady je nejzajímavější celkový podíl domácností v hospodářsky nejistém postavení, průzkum jich zaznamenal 41 procent s rozdělením hlasů T 41 : B 58.

Nejmladší skupina do 30 let dávala jasnou přednost Bidenovi. Obzvlášť výrazné to bylo u malé skupiny prvovoličů. Zajímavé je vlastní zařazení mezi „liberály“ (něco jako sociální demokraty). K těm se hlásí 24 procent voličů, drtivá většina z řad Demokratů, ale desetina takových odpovědí pozoruhodně patřila i voličům Trumpa. Ti však tvoří nejčastěji součást podstatně větší skupiny „konzervativců“ (37 procent voličů), kde však vystrkuje nos i každý sedmý volič Bidena. Pak nás nepřekvapí, že 6 procent voličů Trumpa i Bidena jsou z protivného tábora. Ti, kdo se považují za nezávislé (nebo nepatří k žádné z obou hlavních stran), představují 28 procent elektorátu a volili častěji Bidena.

Podstatná je informace, že tři čtvrtiny voličů byly pevně rozhodnuty koho volit už v létě, dříve než v září. V posledním týdnu, na který se vynaložilo nejvíc peněz, měnilo názor jen 5 procent voličů – častěji ve prospěch Trumpa.

Nejzajímavější je otázka, která byla uvedena v tomto průzkumu ještě brzy ráno, ale dopoledne bůhvíproč zmizela. Zněla, zda se dotazovaný měl poslední čtyři roky lépe. Dvě pětiny odpověděly, že ano. V této skupině výrazně převažovali voliči Trumpa.

Nelze se divit, že Trumpovi voliči považují hospodářství za nejdůležitější volební téma (82 %), následované otázkami kriminality a bezpečnosti (71 %). Vybírali si ze seznamu, kde byla také rasová nerovnost, kterou však kladli na první místo voliči Bidena (91 %), a koronavirus ( B 82 %). Demokraté označovali dvakrát častěji než Republikáni za rozhodující také postoje kandidátů ke zdravotnictví.

Vlastnosti kandidátů byly hodnoceny stranicky. Biden může sjednocovat národ, věří jeho voliči, zatímco Trumpovi voliči vidí silného vůdce. Nicméně na Trumpův úsudek moc nespoléhají, v tom má být Biden podle svých voličů mnohem silnější.

Obě strany mají jasno, kdo by si lépe poradil s ekonomikou, přece ten jejich. Mají jejich kandidáti povahu na to, aby mohli efektivně vykonávat úřad prezidenta? Ten náš ano, ten jejich ne. A mají na to dost fyzických a mentálních sil? Tohle už je záludnější otázka. Pět procent Trumpových voličů si myslí, že ne. Dokonce 12 procent Bidenových voličů si myslí totéž o tom svém, tedy že ne.

Proč je tedy volí? Na otázku, zde nejde spíš o volbu proti jejich oponentovi, odpovědělo kladně 24 procent voličů. Odpověděli tak ze 30 procent Trumpovci a 68 procent Bidenovci. To je jasné potvrzení toho, že sice trochu funguje strach z Bidenových revolucí, ale Biden je především Antitrump.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.