Druhá půle února začíná působit dojmem historického zlomu. který mění uspořádání světa, jak vzniklo po druhé světové válce. Čína zveřejnila svou globální bezpečnostní iniciativu (GSI), která by znamenala opuštění americké hegemonie a přechod na multipolární uspořádání. Informoval o ní nový čínský ministr zahraničních věcí Čchin Kang na fóru v Pekingu. (ZDE)

Ve stejné době ruský prezident Vladimír Putin pozastavil účast Ruska ve smlouvě s USA o strategických útočných zbraních (START). V argumentaci upozornil, že podmínky, za kterých byla tato smlouva uzavřena, se změnily. Poukázal také na to, že jadernými zbraněmi disponují i někteří další členové NATO. Plyne z toho zájem přejednat taky tuto smlouvu v duchu toho, co navrhuje Peking, tedy rozšířit okruh účastníků.

Rusko bude podle Putina přesto bude dodržovat všechny závazky ze smlouvy START i nadále, ale bez americké kontroly. Nepoužije jadernou zbraň jako první a nezačne ani s jadernými zkouškami, dokud s nimi nezačnou USA. (ZDE)

Americký prezident Joe Biden navštívil překvapivě na pár hodin Ukrajinu a pokusil se to prezentovat jako doklad trvalé pomoci ukrajinskému režimu. Jak řekl, „Putin považoval Ukrajinu za slabou a Západ za rozdělený. Myslel, že to vydrží déle než my. V tom se hrubě zmýlil.“

List Politico píše, že „Biden byl pod obrovským tlakem Republikánů, Demokratů i zahraničních partnerů, aby navštívil Kyjev. Zelenskyj přijal několik evropských představitelů a amerických zákonodárců, takže Bidenova nepřítomnost byla s každým dalším měsícem nápadnější.“ (ZDE)

Jenže nikoliv všichni Republikáni ho tam hnali. Na opoziční televizní síti FOX News prezidenta tepala bývalá zpravodajská důstojnice Rebekah Kofflerová. Upozornila, že prezident je v rozporu s předsedou sboru náčelníků štábů ozbrojených sil Spojených států generálem Markem Milley, který nevidí možnost válku na Ukrajině vyhrát.

Kofflerová má stejný názor: „Biden naprosto selhal v odstrašení, selhal ve strategii, jen schizofrenně hází zbraně na Ukrajinu a doufá, že to Putina nějak vyděsí. Ale to se bohužel nestane.“ (ZDE)

Takže ani doma to moc na trvalost nevypadá. Bidenova vláda je přitom oslabena tím, že překročila práh zákonem stanovené míry federálního zadlužení. Zákon se dá změnit, ale ve Sněmovně mají většinu Republikáni, a ti cítí kořist v podobě příštího vítězství v prezidentských volbách. Proto začali zdůrazňovat domácí potřeby.

V tomto duchu kritizoval prezidentovu návštěvu Kyjeva komentátor FOX New Tucker Carlton, který je tam konec konců od toho. Ale za partnerku měl bývalou demokratickou poslankyni Tulsi Gabbardovou z tábora progresivistů, která na protest proti válce vystoupila ze strany. Ta si nebrala servítky:

„Podívejte se na lži, které americkému lidu namlouvají prezident Biden, Mitch McConnell, váleční štváči z obou stran, kteří prodávají tuto lež, že jde o obranu svobody a demokracie. (…) Jsou to oni, kdo podkopávají naši demokracii. Jsou to oni, kdo upírají americkému lidu naše ústavní právo vyjádřit se k tomu, zda půjdeme do války, nebo ne. Je to urážka ústavy a každého jednotlivého Američana. A my všichni bychom kvůli tomu měli dělat peklo, protože v sázce je naše budoucnost, budoucnost celého světa.“

Americká hegemonie se tedy otřásá nejen díky vnějšímu tlaku, ale také v důsledku narůstající vnitřní opozice. Ta si uvědomuje, že náklady násilného ovládání světa jsou neúnosné a výnosy stále pochybnější. Jak ukázal poukaz na generála Milleyho, rozpor je mezi extrémistickými neokonzervativci, kteří ovládli politiku Bílého domu a ministerstvo zahraničních věcí na jedné straně, a silovými složkami, které to mají realizovat, na straně druhé.

Jakou roli v tom hraje samotný prezident Joe Biden se těžko odhaduje. Jeho překvapivá návštěva v Kyjevě časově souvisí se stále ostřejším zájmem republikánské opozice v Kongresu o záznamy, které byly nalezeny v notebooku jeho syna Huntera z doby působení ve vedení ukrajinské plynařské společnosti Burisma. Kompromitující maily z notebooku zveřejnil New York Post.

„Má to všechny známky ruské informační operace,“ tvrdí prohlášení více než padesátky amerických vysokých zpravodajských důstojníků, z nichž někteří předtím podpořili Bidena v prezidentské kandidatuře. Jejich prohlášení je skutečná zpravodajská perla. Píší, že nevědí, zda maily z tohoto notebooku jsou původní, ale to nic nemění na tom, že „tato operace by byla konsistentní s ruskými cíli.“ Takže není co řešit.

Když byl předtím Biden na Ukrajině, tehdy jako viceprezident za vlády Baracka Obamy, podmínil americkou pomoc vyhozením generálního prokurátora, který vedl vyšetřování Huntera Bidena na Ukrajině. Minulý americký prezident Donald Trump, který se zase pokusil podmínit americkou pomoc laskavostí ukrajinské strany, že ho o obsahu těchto vyšetřování bude informovat, aby to mohl použít před volbami, byl kvůli tomu málem odvolán z funkce. Je to tedy třaskavé téma.

Vraťme se ještě k Putinovu projevu v ruském federálním shromáždění v Moskvě. Výklad shrnují komentátoři ruského hospodářského deníku Kommersant.

Podle zvláštní zpravodajky listu Jelenya Černěnkové byla zpráva o pozastavení účasti Ruska ve smlouvě o strategických útočných zbraních (START) mezi USA a Ruskem překvapením. Pozorovatelé považovali za mnohem pravděpodobnější scénář, podle něhož by svou účast ve smlouvě pozastavila americká strana, která nedávno obvinila Rusko z nedodržování této smlouvy. Bylo to poté, co Rusko odmítlo stanovit datum zasedání smluvní poradní komise a souhlasit s obnovením vzájemných inspekcí na místě. Washington zdůvodnil svůj požadavek potřebou kontroly, že Moskva nepřekračuje limity pro bojové hlavice a nosiče stanovené ve smlouvě START.

Vladimir Putin označil požadavky Washingtonu na obnovení inspekcí za "absurdní" a obvinil USA, že se podílejí na sabotáži ruských strategických zařízení a snaží se způsobit Rusku strategickou porážku. Z jeho projevu vyplynulo, že Rusko je připraveno se ke smlouvě vrátit, ale nyní požaduje nejen změnu politiky USA vůči Ukrajině, ale také zohlednění jaderných arzenálů Velké Británie a Francie, což v podstatě znamená, že je třeba uzavřít novou dohodu.

Ruský prezident se věnoval ve svém projevu také vývoji ekonomické situace po dobu války na Ukrajině, kterou předcházely a provázejí i sankce vůči Rusku. Jeho výklad o evropské ekonomice nepotřebujeme, situaci důvěrně známe z vlastní zkušenosti. Pokud jde o Rusko, mluvil o restrukturalizaci ruské ekonomiky.

Jak se z jejich výkladu dozvídáme, jedná se o přesměrování vývozu energetických surovin na východní a jižní trhy a celkově o rozšíření ruské soběstačnosti. Byl ohlášen plán investovat z veřejných prostředků 3 procenta HDP ročně po dobu 15 let na výstavbu, modernizaci a opravy dopravní, inženýrské, komunální a sociální infrastruktury. Urychleně půjdou investice do obnovy parku veřejné dopravy v regionech. Program se nazývá „rozpočtový infrastrukturní kredit“ IBK.

Detailům se jistě budou věnovat další autoři. Osobně mě zaujal hlavně souběh tolika významných událostí, který naznačuje jakýsi tektonický pohyb v mezinárodní politice. Čeká nás dramatický rok.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele