Vyšetřování teroristického aktu na vánočním trhu v Berlíně ukazuje na evropský problém, který může být komplikován tím, že na jihu unie, kde se rodí, mají i jiné starosti.

V samotném Německu tisk hledá příčinu selhání policie a tajných služeb, které věděly o trestaném Tunisanu Anisu Amrim, ale nedokázaly ho deportovat. Jedná se údajně o špatnou komunikaci uvnitř jednotlivých bezpečnostních služeb. To je směr, kam pravděpodobně zaměří nejbližší policejní reforma.

Německý problém má přitom několik vrstev. První spočívá v samotné federální struktuře Spolkové republiky, jejichž 16 spolkových zemí má vlastní policejní síly i zpravodajské služby, fungující vedle těch federálních. Když pomineme fakt, že informační systémy, které měly vzájemnou komunikaci umožňovat, jsou podle tisku zastaralé, jsou tu také přísné zákony na ochranu osobnosti. Z toho důvodu jsou jednotlivé databáze uvedených bezpečnostních služeb izolované a stejná data se ukládají na různých místech nezávisle na sobě. Těžko se někdo honí společně, když jedni nevědí, co vědí druzí.

Ale to je jen německá stránka problému. Jak upozornil americký deník Politico, italská vláda tradičně nechává migranty procházet přes svoji hranici bez dokumentů, místo aby se o ně postarala sama. Lze to pochopit, svoji roli evropské brány si nevybrala. Nicméně tento nebezpečná postup byl údajně oficiálně schválen už roku 2011 za vlády premiéra Berlusconiho. Od té doby mají migranti zvláštní povolení, aby mohli přejít Itálii při hledání cílové země uvnitř schengenského prostoru. Italská vláda tedy nese odpovědnost i za pohyb Anise Amriho, který skončil atentátem na berlínském tržišti, když za sebou měl 4 roky italského vězení. Žádná omluva z italské strany prý zatím nezazněla. Kritika soustředěná na německé bezpečnostní služby je tedy dost nespravedlivá. Pokud by se nenašla jiná náprava, mohlo by to skončit uzavřením severní italské - nebo spíš jižní německé -hranice.

Riziko další evropské bankovní krize

Italská vláda má však teď jiné starosti. Jak všichni očekávali, banka Monte dei Paschi požádala od státní pomoc, protože se jí nepodařilo sehnat víc než polovinu z 5 miliard euro, které potřebuje na rekapitalizaci. Vláda to tedy zaplatí a banku zestátní. V záloze už má připraven fond ve výši 20 miliard euro, který byl vytvořen před několika dny pro tyto potřeby. Vedle toho existuje ještě konsolidační fond, disponující dokonce 360 miliardami eur, který by měl napomáhat k vyčištění bilancí dalších bank nahlodaného italského finančního sektoru. Riziko další evropské bankovní krize se tak zdá být pro nejbližší měsíce zažehnáno. Pokud však jde o italskou politickou krizi, tam možná spíše narůstá.

Monte dei Paschi di Siena je nejdéle fungující banka světa. Město Siena ji založilo roku 1472, ale už předtím tam byly provozovány finanční služby místní zemědělce a pastevce podle zakládací listiny z roku 1419. Původně spíše charitativní křesťanský fond se později vyvíjel ve vzájemnostní banku typu naši záložen a trvale sloužila především drobným vkladatelům a drobným službám. Tradici finančního ústavu sociální orientace zůstávala věrná částí svých aktivit dodnes.

Nová pravidla řízení bankovních insolvencí, která vznikla po bankovní a dlužnické krizi z roku 2008, znamenají pro tento typ bankovního podnikání velkou hrozbu. Zavedl se princip spoluodpovědnosti, známější pod anglickým označením bail-in, kde prvotní odpovědnost za bankovní selhání leží na vlastnících a věřitelích. Proto současně vznikla pravidla, jak budovat dostatečně velké rezervní fondy, včetně přirážek za vyšší riziko, které se těmto bankám připisuje. Znamená to, že vláda sice může pomoci bance, ale má potíže s tím, jak pomoci drobným věřitelům, kteří se předtím pokoušeli tuto svoji banku - stále vnímanou jako vzájemnostní, zachraňovat skupováním drobných dluhopisů už v minulosti.

Italské Hnutí 5 hvězd má pověst populisty

Vzájemnostní principy jsou součástí ideologie italského Hnutí 5 hvězd, vedeného televizní osobností Beppem Grillo. Hnutí je v tuto chvíli trvale na jednom z vedoucích míst italských volebních preferencí a představuje pro italský establishment jasnou hrozbu. Pro vznikající italskou vládu premiéra Paolo Gentiloniho přišla bankovní krize v nejnevhodnější moment. Má zatím starosti sama se sebou. Ještě nejsou obsazena všechna vedoucí místa ve státě podle partajních klíčů, aby se zajistila stabilnější většina v parlamentu.

Předchozí vláda premiéra Renziho padla po neúspěchu referenda o ústavních změnách, ale není vyloučeno, že její pád byl pouze dočasný. Spekuluje se o předčasných volbách, které by mohly být už na jaře. A tak problém drobných italských investorů může být jedním z klíčových problémů pro přežití současné italské koalice a celého italského establishmentu.

Italské Hnutí 5 hvězd má pověst populisty, ale to je psí hlava, která se opozici nasazuje celkem standardně. Bylo však zatím bez negativní zkušenosti z vládnutí, což je v současné Evropě politický kapitál k nezaplacení. Dokonce tu byla spíše pozitivní dílčí zkušenost potom, co se začalo podílet na regionální vládě na Sicílii. Jenže od posledních regionálních voleb jeho odpovědnost vzrostla, Hnutí 5 hvězd získalo starostku v Římě. A té se moc nedaří, všechno, co slibovala, jako je řešení problému s římskými odpady nebo věčně ucpanou dopravou, se od té doby spíše zhoršilo. Možná, že jde o nespravedlivé výtky, ale také vládnutí 5 hvězd už začíná dostávat špatnou pověst.

Předčasné volby mohou být příští rok i v Řecku, kde premiér Alexis Tsipras obnovil konflikt s mezinárodními věřiteli a trvá na tom, že další škrcení řeckou ekonomiku prostě zničí. Poté, co jednostranně rozhodl o zvýšení penzí, evropští věřitelé přerušili jednání o další části pomoci ze schváleného balíku Evropského stabilizačního mechanismu. Krize se povleče, peníze by zatím mohly Řecku vydržet do března, a pak se uvidí. Rozhodnutí o tom, kam dál, by pak leželo na předčasných volbách.

Neklid na jižním křídle je hlášen i z Rumunska. List Politico v něm spatřuje naději evropských progresivních sil. Nejenže tu vyhrála sociálně-demokratická levice, ale sestavením vlády má být pověřena žena v nejlepším věku Sevil Shhaidehová. Je muslimské víry, protože je původem Tatarka, příslušnice tatarské menšiny od Konstance, a vdala se za Syřana. Prý už také vyjádřila podporu sysrskému prezidntu Basáruz Asádovi. Pestrost doplňuje prezident Klaus Iohanis, německý luterán v zemi, kde se drtivá většina obyvatelstva hlásí k Rumunské pravoslavné církvi.

Postavení Shhaidehové není úplně jasné. Předseda sociální demokracie Liviu Nicolae Dragnea byl odsouzen na dva roky podmíněně za údajné maření dubnového referenda, a tak tvrdí, že Shhaideová kandidovala víceméně v zastoupení, velet chce on. To však nominovaná premiérka popírá slibuje svou vlastní osobní zodpovědnost. Situace je o to bizarnější, že původní sociálně-demokratická kampaň byla hodně konzervativní s akcentem na národní pravoslavné hodnoty. A teď do toho žena, a dokonce muslimka.

Inu, neklid vládne na jižním křídle. Možná i obrozující.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele