Vyšetřování teroristického aktu na vánočním trhu v Berlíně ukazuje na evropský problém, který může být komplikován tím, že na jihu unie, kde se rodí, mají i jiné starosti.

V samotném Německu tisk hledá příčinu selhání policie a tajných služeb, které věděly o trestaném Tunisanu Anisu Amrim, ale nedokázaly ho deportovat. Jedná se údajně o špatnou komunikaci uvnitř jednotlivých bezpečnostních služeb. To je směr, kam pravděpodobně zaměří nejbližší policejní reforma.

Německý problém má přitom několik vrstev. První spočívá v samotné federální struktuře Spolkové republiky, jejichž 16 spolkových zemí má vlastní policejní síly i zpravodajské služby, fungující vedle těch federálních. Když pomineme fakt, že informační systémy, které měly vzájemnou komunikaci umožňovat, jsou podle tisku zastaralé, jsou tu také přísné zákony na ochranu osobnosti. Z toho důvodu jsou jednotlivé databáze uvedených bezpečnostních služeb izolované a stejná data se ukládají na různých místech nezávisle na sobě. Těžko se někdo honí společně, když jedni nevědí, co vědí druzí.

Ale to je jen německá stránka problému. Jak upozornil americký deník Politico, italská vláda tradičně nechává migranty procházet přes svoji hranici bez dokumentů, místo aby se o ně postarala sama. Lze to pochopit, svoji roli evropské brány si nevybrala. Nicméně tento nebezpečná postup byl údajně oficiálně schválen už roku 2011 za vlády premiéra Berlusconiho. Od té doby mají migranti zvláštní povolení, aby mohli přejít Itálii při hledání cílové země uvnitř schengenského prostoru. Italská vláda tedy nese odpovědnost i za pohyb Anise Amriho, který skončil atentátem na berlínském tržišti, když za sebou měl 4 roky italského vězení. Žádná omluva z italské strany prý zatím nezazněla. Kritika soustředěná na německé bezpečnostní služby je tedy dost nespravedlivá. Pokud by se nenašla jiná náprava, mohlo by to skončit uzavřením severní italské - nebo spíš jižní německé -hranice.

Riziko další evropské bankovní krize

Italská vláda má však teď jiné starosti. Jak všichni očekávali, banka Monte dei Paschi požádala od státní pomoc, protože se jí nepodařilo sehnat víc než polovinu z 5 miliard euro, které potřebuje na rekapitalizaci. Vláda to tedy zaplatí a banku zestátní. V záloze už má připraven fond ve výši 20 miliard euro, který byl vytvořen před několika dny pro tyto potřeby. Vedle toho existuje ještě konsolidační fond, disponující dokonce 360 miliardami eur, který by měl napomáhat k vyčištění bilancí dalších bank nahlodaného italského finančního sektoru. Riziko další evropské bankovní krize se tak zdá být pro nejbližší měsíce zažehnáno. Pokud však jde o italskou politickou krizi, tam možná spíše narůstá.