Přišla chvíle velké změny? Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem zlepšit vztahy s Ruskem, jak o tom mluvil už ve své volební kampani, a pozval telefonicky ruského prezidenta Vladimíra Putina k návštěvě Bílého domu. Zprávu se dozvídáme prostřednictvím ruské státní agentury RIA Novosti, z té to převzaly i New York Times. Termín ani obsah jednání stanoven nebyl. Dozvídáme se však, že následovat by mohla i návštěva Trumpa v Moskvě.

Myšlenka zlepšování americko-ruských vztahů není ve Washingtonu příliš populární. Veškeré pokusy zbavit se Trumpa pomocí nejrůznějších vyšetřování pramení z obavy, že by mohl zemi připravit o oblíbeného nepřítele. Proto se zdá, že raketový útok na Sýrii, jako odveta za údajný chemický útok v Gútě, měl hlavně dokázat, že americký prezident na stráži stojí, je tvrdý a strašlivý, a proto má právo s nepřáteli mluvit.

Informaci o pozvání uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v rozhovoru pro agenturu RIA. Zaznělo prý při telefonické konverzaci a Rusko nyní očekává formální upřesnění.

„Vycházíme z faktu, že prezident USA v telefonním rozhovoru … vyslovil takové pozvání, řekl, že by byl rád, kdyby ho /Putin/ navštívil v Bílém domě a kdyby se mohli setkat i při reciproční návštěvě,“ čteme v přepisu zmíněného rozhovoru.

„Vracel se k tématu opakovaně, a tak jsme dali našim americkým kolegům najevo, že se nevnucujeme, ale nechceme být ani nezdvořilí, a tak vzhledem k tomu, že prezident Trump vyslovil svůj návrh, nyní očekáváme, že jej bude konkretizovat.“

„Povšimněte si také, že Donald Trump po této telefonické konverzaci uvedl několikrát ve svých tweetech a při dalších příležitostech, že problémy s Ruskem je třeba řešit. Chceme dobré vztahy s Ruskem, to je lepší než nemít dobré vztahy, a jenom blázen by to viděl jinak. To jsme také zaznamenali,“ řekl Lavrov.

Zmíněný rozhovor Trumpa s Putinem se odehrál už 20. března. Mezitím však došlo k událostem, které činí jednání velice naléhavým. Po americkém raketovém útoku na Sýrii ministr Lavrov minulý pátek prohlásil, že teď už není žádný důvod pro to, aby Rusko nedodalo Sýrii podstatně lepší protivzdušné rakety S-300. Pár dní poté se scházejí na podivuhodném místě v ázerbájdžánském Baku náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov s členem velení NATO generálem Curtisem Scaparottim, jak informuje server Geopolitical Futures. Měli jednat o Sýrii a ruské vojenské činnosti v Evropě. Ani zmíněný server George Friedmana však neví, zda se jedná o plánované setkání, a nakolik jsou vůbec takové kontakty běžné.

Strategický charakter bude mít také nadcházející jednání se Severní Koreou. Začne příští pátek setkáním prezidenta KLDR Kim Čong-una a prezidenta jižní Korejské republiky Mun Če-ina jako předkolo pro květnové nebo červnové jednání Kima s Trumpem. Agendu byl v minulých dnech upřesňovat v Pchjongjangu designovaný ministr hraničních věcí USA Mike Pompeo. KLDR potvrdila připravenost vzdát se jaderných zbraní, pokud bude zaručena její bezpečnost. A dokonce nemá nic proti pokračující vojenské přítomnosti USA na korejském jihu, byť s pochopitelnými omezeními.

Na stránkách světových medií se probírají spekulace, co by mohlo toto jednání konkrétně přinést. Je zřejmé, že KLDR má zájem na ukončení válečného vztahu, který trvá od 50. let minulého století, mírovou smlouvou. Tam to může být technicky komplikovanější, protože druhou válčící stranou sice byly ozbrojené síly USA, ale pod prapory OSN. Američané by zase mohli zpočátku požadovat zastavení vývoje raket dlouhého doletu, aby se zbavili rizika, že k nim Korejci účinně dostřelí.

Přípravy rozjely vlnu bilaterálních kontaktů na vysoké i nejvyšší úrovni, a konzultace pochopitelně proběhly i s Ruskem. Hlavním hybatelem procesu je Korejská republika, která jej zahájila svou „olympijskou diplomacií“. Jihokorejský prezident Mun nyní hovořil s novináři o chystaném summitu s Kimem. Odehraje se už příští pátek v v Pchanmudžomu v demilitrizované zóně.

Uvedl, že jakýkoliv úspěch v těchto jednáních bude plně závislý na tom, jak dopadne navazující setkání Kim Čong-una s Donaldem Trumpem. Prezident Mun zároveň konstatoval, že Jižní Korea má nyní podstatně menší prostor pro jednání se Severní Koreou než tomu bylo před deseti lety, roku 2007, kdy jihokorejský prezident jednal s otcem Kim Čong-una. Mnohé je dáno sankcemi Rady bezpečnosti a spojenců proti Severní Koreji. Na druhou stranu, jednání usnadní fakt, že KLDR potvrdila zájem o denuklearizaci a nevidí překážku v pokračování vojenské spolupráce mezi USA a Korejskou republikou.

Důležité bude podle Muna také jednání o prolomení mrazivých vztahů mezi Severní Koreou a Japonskem. Podle japonského premiéra zatím to, že Severní Korea chce jednat, neznamená, že se má „pustit z háčku“, tedy, že se má zmírnit tlak sankcí.

Zatím to tedy vypadá na strategické jaro, kdy by se mohly dát do pohybu vztahy na více frontách. Trump chce jednat s Putinem, připravuje se jeho setkání se severokorejským Kimem a pokouší se najít nějaký nový model pro soužití s Čínou. A nic z toho nevypadá na diktát.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.