Strašlivé vedlo, vrstva odpadků a stopy namačkaného davu bez záchodů, do toho krysy. Tak vypadá věcné zpravodajství portálu Axios.com získané z vnitřní korespondence pracovníků amerického velvyslanectví v Kataru o podmínkách na vojenské základně, kam se svážejí evakuovaní Afghánci. V úterý byl v Kábulu zvládnut evakuační rekord, odlétlo přes 20 tisíc osob za jediný den. Ale teď už se budou odvážet hlavně Američané, a nakonec hlavně poslední vojáci. Okénko příležitosti pro prchající Afghánce se nejspíš uzavírá.

Nejvíc jich přistálo v nejbližším Kataru, kde se měl organizovat přesun do konečného asylu zajišťovaného americkými, ale i evropskými humanitárními organizacemi. Ale v Kataru i okolních zemích je plno. Proto jsou uprchlíci přesouváni dalším meziskokem na vzdálenější základny v Asii i Evropě, včetně německého Ramsteinu, a tohle už mohou zajišťovat i civilní letecké společnosti, které by se do Kábulu neodvážily.

Napřed je však nutné dostat se do letadla v Kábulu. Před letištěm se čeká, někdo v tlačenici u vchodu, někdo ve frontě, někdo volně v prachu okolní pustiny, a možná na nic. Tálibán už čekající Afghánce rozhání. Ani průnik na letiště však neznamená, že je vyhráno. Další dny lze strávit čekáním na betonu u rozjezdové dráhy, zařazen do čtverce o kapacitě přiděleného letadla, jak to ukazují družicové snímky. Úleva při nástupu do stroje je jen krátká. Lístek může být k stání, a pak to pokračuje v boudě americké základny uprostřed katarské pouště. (ZDE)

Citace z korespondence pracovníka ambasády USA v Dauhá z minulého pátku:
Dnes je velice vlhko. Tam, kde jsou Afghánci umístěni, je peklo na zemi. Podlahu pokrývají odpadky, moč, výměšky, louže a zvratky. Strávil jsem hodinu pokusy o úklid … téměř vyčerpán. Přistálo další letadlo a nemáme žádnou možnost řešit sanitární problémy. Tyto lidské bytosti jsou uprostřed zlého snu. Nikde elektřina. Humanitární krize narůstá s každým dalším příletem. Novinka z hangáru – přidaly se krysy. (ZDE)

Politici v USA i jinde nadávají americkému prezidentu Joe Bidenovi, že to špatně načasoval a naplánoval, jak kdyby nebyl tím, kdo problém zdědil ve fázi „zachraň se, kdo můžeš“. Ale o dobré rady stratégů nebyla nikdy nouze. Předtím vysvětlili afghánské armádě, že nemá smysl rozptylovat zbylé síly obranou celého území a lepší je soustředit se kolem velkých města a nechat Tálibán, ať se vycuká na chudém opuštěném venkově. Tím se opustila ochrana hlavních silnic, což Tálibánu umožnilo rychlé přesuny.