V žebříčku podmínek pro zakládání a činnost malých a středních podniků, který dělá pravidelně Světová banka, se Česká republika objevila úplně na konci seznamu EU 27 a v řadě ukazatelů míří do centrální Afriky. Také nová prognóza Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že stagnující Česká ekonomika vypadla za skupiny zemí střední a východní Evropy, kterým se zlepšily růstové vyhlídky směrem k dvouprocentnímu normálu.

Honička za dobrými známkami od ratingových agentur je falešná a může přijít českou vládu draho. Už jsme psali o tom, že rating sice vzrostl, ale zahraniční poptávka po českých státních dluhopisech v loňském roce prakticky vymizela. Nyní se přidávají další signály toho, že zatímco vláda škrtí jak divá a natřásá reformní peří, ekonomika zaostává, a co horšího, snižuje konkurenceschopnost.

Nadnárodním síťovým podnikům jako je ČEZ nebo telekomunikace se sice daří, ale ty se většinou dokážou od zahraniční konkurence odříznout, jak v ČR ukazují vysoké ceny elektřiny nebo hovorného. Pokles konkurenceschopnosti je však signalizován zhoršováním směnných relací průmyslu, děsivým nárůstem obchodního schodku v zemědělství a poklesy v různých v žebříčcích.

Nejnověji jsme narazili na nemilé postavení ČR na žebříčku obecnějšího podnikatelského prostředí (žebříček Doing Business 2012, zpracovávaný Světovou bankou). http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/czech-republic/

Nepříjemně vyznívá i prognóza hospodářského růstu World Economic Outlook 2012 z dílny Mezinárodního měnového fondu, což je druhý základní dokument, který bývá pravidelně vydáván před jarním zasedáním Bretonwoodských institucí. Hospodářské vyhlídky Česka se podle MMF zhoršují a vyvíjejí v protisměru ke skupině, do které geograficky patříme, tedy zemí střední a východní Evropy.

Nejsme jako oni

Nebo snad patříme spíše k té západní části? Dobře, ale pak se musíme rovnat s Německem, které v uplynulých dvou letech našeho krizového bědování rostlo tempy nad 3 procenta HDP ročně. Nebo se máme orientovat jen podle zahraniční poptávky, jak nedávno poradil v ekonomické konferenci na půdě Senátu Jaromír Drábek? Pak si musíme povšimnout zhoršování směnných relací. Za export stejného objemu českého zboží totiž dostáváme méně než před lety.

Upozornil na to viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Pavel Juříček na dramatickém mimořádném jednání tripartity v březnu, krátce předtím, než se jednání rozpadlo a znechucení odboráři odešli. V průmyslu za poslední tři roky klesly ceny o 17 procent. „Průmysl ztrácí dech, a tím země ztrácí konkurenceschopnost,“ varoval Juříček podle zápisu, který lze nalézt na www.asocr.cz (i jinde). Vládě ta informace nemohla utéci, protože zápis je podepsán premiérem Petrem Nečasem. Juříčkově informaci tam předcházejí dlouhé Nečasovy tirády, co všechno už pro tu naši konkurenceschopnost udělal.

A co ta pěkná čtyři mínus?

Žebříček Světové banky Doing Business 2012, který porovnává podmínky pro malé a střední podnikání mezi 183 zeměmi „od Afghánistánu po Zimbabwe“, vychází z dat k 1. červnu loňského roku. Může tak být poznamenán i mírným optimismem z tehdejšího oživení (než začal kvapem vyprchávat). Metodická poznámka v úvodu upozorňuje na sklon hodnotit země lépe jen proto, že mají blíže k významným ekonomickým centrům nebo kvalitním infrastrukturním službám.

Kdybych byl „spin-doctor“, zdůraznil bych, že pozice ČR se v tomto žebříčku během roku výrazně zlepšila, dokonce skokově o deset procent. Ano, zvedli jsme se ze 70. na 66. místo. Je to úspěch srovnatelný s populárním: „A co ta pěkná čtyři mínus?“ Bohužel v klíčové kategorii podmínek pro vstup do podnikání jsme o jednou tolik špryclí níže, na 138. místě. Také v placení daní hrajeme pralesní ligu se 119. místem.

Ale jak může Světová banka vědět, jestli v Česku všichni platí daně? Co když si jen nechala něco napovídat od pochybného zdroje? O tom není pochyb, proto se raději vypravme za zdrojem, který je skutečnosti blíže. Je jím stanovisko Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů k vládnímu návrhu rozpočtových opatření, které bylo připraveno na zmíněnou mimořádnou březnovou tripartitu. (Najdete je rovněž na www.asocr.cz.)

Daně hodíme na ně

„Celkově se KZPS ČR domnívá, že potřeba stabilizace rozpočtu by měla být kryta zlepšením výběru daní,“ uvádějí zaměstnavatelé na prvním místě. Vycházejí z analýzy společného Pracovního týmu RHSD ČR pro vnitřní trh (tedy zvláštního týmu celé tripartity). Tato zpráva jednoznačně podporuje zavedení „fiskálních pokladen“ (registračních).

Zpráva doslova uvádí:

„Chce-li MF po lidech uskrovnění, musí využít každé příležitosti, aby vybíral daň spravedlivě ode všech. Pokud stát nepodporuje registrační pokladny, musí jasně deklarovat jaké má stát jiné možnosti, pokud chce spravedlivě měřit všem podnikatelům.“

Ano, „spravedlivě měřit všem“, to je ten ukazatel, ve kterém je ČR na 119. místě.

Pokud se podíváme do uvedené analýzy pracovního týmu tripartity pro vnitřní trh, ztratíme pochybnosti o správnosti přiřazení Česka ke státům centrální Afriky. Nabízím ucelený blok zjištění zmíněného pracovního týmu tripartity (i s originální grafickou úpravou):

1. Závěry z dosavadních jednání, šetření, poskytnutých materiálů aj.

a) Analytický tým konstatuje nesoulad evidence jednotlivých živností OSVČ s evidencí jednotlivých plátců Daně z příjmu či Daně z přidané hodnoty. Chybí údaje o přehledu plateb za sociální a zdravotní pojištění opět dle skupin OSVČ, zaměstnanců. Z tohoto důvodu lze na základě analýz a porovnání pouze odhadovat dopady do SR ČR s určitou mírou rozptylu.

b) Jednoznačně konstatuje výrazný nárůst OSVČ na úkor zaměstnanců do konce roku 2011, údaje za rok 2012 nejsou známy, nicméně lze očekávat další nárůst OSVČ, bez ohledu na legislativní změny od 1. 1. 2012.

c) Z porovnání a přehledů o hranici obratu, kdy vzniká povinnost stát se plátcem DPH, lze konstatovat, že ani navrhované snížení této hranice na částku 750 tis. Kč od 1. 1. 2013 nebude odpovídající nám nejbližším ekonomikám. V Německu je tato hranice v přepočtu 450 tis. Kč, analytický tým doporučuje nastavit tuto hranici na stejnou výši v ČR od 1. 1. 2013. Současně však konstatuje bezzubost tohoto zákona ve vztahu k dosavadním neplátcům DPH v oboru maloobchodu a velkoobchodu z důvodu absence nástrojů k zajištění výběru DPH tak, jak je tato praxe uplatňována v drtivé většině evropských států.

d) Analytický tým v tomto smyslu konstatuje zejména absenci legislativní povinnosti řádného vedení dokladů v listinné, případně elektronické podobě (obdoba již dříve připraveného, avšak nerealizovaného Zákona o registračních pokladnách) pro subjekty v oboru maloobchod, velkoobchod a veřejného stravování, které jsou neplátci DPH!! Tým konstatuje, že ČR je jedinou ekonomikou, kde systém elektronického účetnictví v oboru maloobchod, velkoobchod a veřejné stravování není legislativně upraven!!! Důsledkem této skutečnosti (navíc podpořené umožněním využití paušálů) je, že významná část OSVČ i subjektů s.r.o., a.s. a jiných v těchto oborech nejsou registrováni jako plátci DPH, ačkoliv jsou z titulu tohoto Zákona osobami povinnými. (Viz příloha dopisu MF ČR, ing. Mattauschová ze dne 25. 11. 2011.)

e) Analytický tým konstatuje zásadní nesoulad mezi OSVČ na straně jedné a zaměstnanci a zaměstnavateli na straně druhé v oblasti plateb sociálního a zdravotního pojištění. Dle návrhu daňové reformy se tyto rozdíly mají dále prohloubit od 1. 1. 2015, spíše však již od 1. 1. 2014. Z tohoto důvodu lze očekávat přechod drtivé většiny pracovníků zejména maloobchodu na OSVČ.

f) Analytický tým dále konstatuje nepřiměřenost výše daňových paušálů a současně konstatuje, že systém uplatňování daňových paušálů vytváří korupční prostředí s daňovými doklady (fiktivní faktury, které mohou zásadně ovlivnit výběr jak Daně z příjmu, tak i DPH.)

Materiál pak zkouší odhadnout maloobchodní obrat „nezávislých obchodníků“ na úrovni 150 miliard korun a upozorňuje na „poměrně značný“ únik příjmů do státního rozpočtu. Nejde jen o nezaplacenou DPH. Pokud není obrat nahlášen pro DPH, bude zkreslený i základ pro výpočet daně z příjmů a pojistného. V DPH odhaduje daňový únik 1,5 – 3 miliard korun, v dani z příjmu 3 – 8 miliard korun a v souhrnu sociálního a zdravotního pojištění asi 13,5 miliardy korun. Ale obrovské rozdíly mezi zaměstnancem a OSVČ jsou, i kdyby se platilo. „Rozdíly v platbách jsou v tomto bodě zásadní a spuštění daňové reformy od 1. 1. 2015 (2014) bude pro zaměstnance středních i větších firem v podstatě likvidační. Následkem bude buď řízený, případně živelný přechod tisíců zaměstnanců na OSVČ, případně na ÚP.“

Kdyby se platilo stejně

Detaily pak najdeme v příloze, ze které vybírám:

V případě narovnání a stejného zpoplatnění zaměstnanců a OSVČ (což však není předmětem návrhu) by se celkové příjmy státu zvýšily o 22 miliard korun na dani z příjmu, o 18 miliard korun u zdravotního pojištění a o 53 miliard korun u sociálního pojištění. Znovu – to je jen pro ilustraci, pracovní tým úplné sjednocení podmínek nenavrhuje.

Co pracovní skupina tripartity navrhuje?

„Je zřejmé, že výše uvedené rozdíly nelze narovnat zcela, vedlo by to ochromení činnosti desítek tisíců OSVČ, nicméně z propočtů je zřejmé, že je nezbytné zajistit výrazně vyšší příjmy od OSVČ, a to primárně výrazným navýšením minimálních plateb sociálního pojištění, částečné navýšení zdravotního pojištění (viz závěry a doporučení analytického týmu).

Realizovat výrazné snížení možnosti odpočtů daňových paušálů, zamezení uplatnění daňových paušálu u vybraných činností s nízkou přidanou hodnotou (zejména maloobchod, velkoobchod a veřejné stravování).

Výrazné zpřísnění postupu v oblasti DPH, zlegalizovat možnost nařízení evidence u této daně (rozšíření pravomocí na straně FŘ a FÚ) včetně povinnosti zavedení elektronického účetnictví jako základního nástroje evidence nejen pro samotný výběr DPH, ale jako nástroj pro výběr Daně z příjmu a pojistného na zdravotní i sociální pojištění.“

Pokladny nevolí

Pěkné návrhy jsou zase v šupleti, pracovní skupina narazila, vláda registrační pokladny znovu rezolutně odmítla. Ekonomika? Vzal jí čert. Za okázalým předstíráním úspor je zřetelné zvýhodnění jedné skupiny osob a přehlížení šedých a černých subjektů jako poslední způsob, jak uhájit zbytky elektorátu vládních stran…

Publikováno se souhlasem vydavatele.