Nečasův kabinet chce zvednout daně včetně pojistného od roku 2014 o 75,8 miliard korun ročně, a to je rekord. Jak připomíná Petr Holub z Aktuálně.cz, za vládou "rozpočtové odpovědnosti" zaostává úřednická Fischerova vláda, která zamýšlela "Janotovým balíčkem" vydělat 42 miliard, i Špidlův kabinet, který se spokojil se zvýšením daní o 23 miliard.

Rekordní v mezinárodním srovnání je pak sazba 15 procent u DPH na potraviny, léky a základní služby. Zvýšení DPH, tedy daně, která má degresívní charakter, přitom zajišťuje přes polovinu (38 miliard korun) z celkového přírůstku plánovaných daňových výnosů. Zvednou se také daně z příjmů. Úsměvné je jak teď premiér Nečas zdůvodňuje maličké zvýšení daně z příjmů fyzických osob z 15 na 20 procent (z hrubé). Žádná změna, vždyť těch 15 bylo ve skutečnosti 23 procent - ze superhrubé! Připlatíme si tedy na to, že i Nečas na ten podvod přišel.

Výčet všech opatření najdete na vládním webu http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/usporna-opatreni-vlady-pro-roky-2013-az-2015-94630/. Je tam také snížení valorizace důchodů, zrušení doplatku na bydlení a zrušení daňové slevy pro pracující důchodce, aby si senioři moc nevyskakovali, a škrty, kam oko dohlédne.

V kombinaci vyšších daní s vyššími šrty tak chce Nečas dát do roku 2014 dohromady 385,5 miliardy korun, zatím. Připomeňme, že mezitím se mu začalo hroutit financování z evropských fondů, který mají být vyplaceny na nasmlouvané a běžící akce. I kdyby za pár týdnů, kdy má být jasné, jak to s Bruselem dopadne, Nečas šlápl na brzdu a všechny další stavby tohoto druhu zastavil, podle odhadu Asociace krajů bude třeba pokrýt dalších 50 až 100 miliard korun, se kterými rozpočet nepočítal. Jenže zastavení akcí bude znamenat také další ránu hospodářskému růstu, takže je otázka, z čeho se pak budou vybírat daně.

Nečasův zrak zaostřený do vzdálené budoucnosti roku 2014 tak může být formou psychohygieny, protože neví, co bude příští týden. A nejen to, neví, ani co bylo loni. Jak mu teď všichni vlídně připomínají, Kalousek naškrtil tolik, kolik chtěl naškrtit až za dva roky, přestože mu ve výběru daní chybělo 5 procent (nemluvě o těch pár miliardách, které nedostal z evropských fondů). Jak toho dosáhl? Sám neví.

Bylo však opravdu nutné, aby z nejrychleji rostoucí ekonomiky regionu vznikl výrazně největší louda? Připomeňme si, že reformy měly podle původního plánu růst urychlit. A co teď, když hasiči a policie jsou na rozpuštění, protože v těhle počtech budou stejně pro legraci? Kde jsou ty úspory? Spočívají v tom, že dluhy zjevné se promění na dluhy skryté v podobě polozřícené a rozkradené republiky, kterou bude zase dávat dohromady minimálně jedna další generace?

Samozřejmě, že by se potřebné peníze snadno našly i jinde. Stačilo by, aby se odložila (nebo raději zrušila) dost nesmyslná důchodová reforma, která vychází z teze, že peníze přibývají jen tehdy, když je nikdo nevidí. Příliš přesvědčivá není ani argumentace, proč tak rostou náklady zdravotnictví, když ani po čtyřech letech není hotova revize cen léků, která má zahrnout i přepočet v aktuálním kurzu koruny.

O tom, co se děje ve školství po Dobešově reformní smršti, raději nemluvit, částečně proto, že to nikdo neví. Neházejme mu však na hlavu úplně všechno, už proto, že základním zdrojem potíží je financování na hlavu, které zdědil. Školy se platí tupě plošně podle počtu studentů, pravda, s oborovými koeficienty. Ty jsou pochopitelně vyšší u budoucích lékařů než u budoucích filozofů (protože filozofovat nad pivem umí každý, tak ať si pijí za své). Blbí, neblbí, čím víc studentů, tím víc peněz. Vyhodíš od zkoušky, poškodíš školu. Připomíná to slavnou „hrubou výrobu“ za totáče - plán se přeplnil, a pak se to vyvezlo někam do strže.

A církevní odpustky? Hledání mocného politického spojence, který by věděl, komu se má odvděčit, a jistě by se také dokázal podělit o tu nebeskou manu, která tak nečekaně padá z nebe.

Vraťme se ale k manévrování našeho moudrého předsedy vlády. Kde je ta studnice nápadů, ze které ODS čerpá? Zapátral jsem v archivech a objevil „čtyři poděbradské artikuly“ ODS z volebního programu roku 1998. Text je dlouhý, vybral jsem aspoň to nejvtipnější.

Tak jakpak se jim to dařilo realizovat?

Čtyři poděbradské arikuly

1) soukromí je nedotknutelné

„Útok proti svobodě vždy začínal jako líbivý krok k pořádku.“

(V opravdu svobodné zemi by se nikdo nedozvěděl, že zvolený pražský primátor byl jen výkonným tajemníkem nikým nevoleného podnikatele.)

2) levný stát

(To ale neznamená levné dálnice nebo levný IZIP.)

Nejkrásnější teze:

„ODS i nadále prosazuje další snižování daňového zatížení občanů. Nejde o laciný slib. Víme, že nelze snižovat daně bez schopnosti omezit státní výdaje. A to není možné bez snižování nadměrné angažovanosti státu ve společnosti.“

(Nejlepší je kombinace nejdrsnějšího ořezávání veřejných služeb, vytváření dluhů a rekordního zvyšování daní).

Ale špatné není ani toto:

„Ve veřejné správě profesionální přístup

Úřady, které občan platí ze svých daní, musí občanovi sloužit. Vytváření takového profesionálního aparátu je sice dlouhodobým procesem, ale se současným stavem spokojeni nejsme a uznáváme přitom v této věci svůj dluh.“

(Proto se také po nástupu ODS k moci spustila „noc dlouhých nožů“, která rozehnala fungující státní správu a nahradila se telefonisty „na malej“.)

3) nezadlužená budoucnost

„ODS dobře ví, že lákavé sliby populistických a levicových politiků lze realizovat pouze za cenu přenesení dnešních potíží na příští generace. ODS touto cestou nikdy nepůjde. Problémy naší doby musí vyřešit současné generace a potomkům musí zanechat čistý stůl.“

(Jedno oko nezůstane suché… Až budou potomci ten stůl hledat. Jakýkoliv. Cokoliv.)

„Proto bude ODS prosazovat legislativní brzdy vůči možnosti přijetí deficitního státního rozpočtu (zákon o vyrovnaném rozpočtu, omezení možností zvyšovat výdaje sněmovnou atd.).

(Souhrnná čísla jsou nedotknutelná. Co si z toho kdo ukradne, to už je jiná věc.)

4) solidarita zodpovědných

„Říkáme-li na jedné straně, že jsme pro obranu maximální svobody jednotlivce, znamená to současně, že požadujeme od každého vysokou míru zodpovědnosti.“

(Proto taky tahle zkrachovalá vláda nikdy neodstoupí.)

ODS to ovšem myslela jinak, měla řešení. Škoda, že to nikdo tak daleko nedočetl, a když dočetl, nedomyslel:

„Prosazujeme neukvapené, ale přitom viditelné snižování povinného zdravotního a sociálního pojištění.“

(Ukvapené, neukvapené, v každém případě snižování, a hlavně těm nahoře. To o těch dluzích a potomcích bylo jen pro legraci.)

Publikováno se souhlasem vydavatele.