Mají-li Spojené státy splnit nový klimatický závazek dosáhnout uhlíkové neutrality roku 2050 a předtím snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 50 procent ve srovnání s rokem 2005 (prezident Joe Biden mluví dokonce o intervalu 50 až 52 procent), pak na konci dekády musí být polovina prodávaných osobních aut včetně SUV elektrická, prakticky všechny uhelné elektrárny musí být zavřené a kapacita solárních panelů a větrníků musí stoupnout čtyřnásobně, píší New York Times s odvoláním na studii Princetonské univerzity (viz zde).

Jestli se do toho česká vláda vrhne se stejným nadšením jako do hluboké orby česko-ruských vztahů, čeká nás po politickém převratu i ten energetický. Přitom to první je ptákovina, a to druhé má existenční význam, byť nám to totálně uniká. Navíc to kazí kšeft velkým klukům, kteří do uhlí a udržování energetické náročnosti tolik investovali. Vyhrožovat chceme, zelené odkopneme. Náš zduřelý postoj k suverenitě přece nedovoluje nějaké poklonkování ve věci, kde se americký partner mýlí. Přátelsky ho na to upozorníme, a pak už o tom radši nebudeme mluvit. U nás jsou větrníky zakázány, podpora slunečníků nepřichází v úvahu, v autech trváme na naftě proti polozdechlým baterkám, čadíme nejvíc v EU, a taky to jde. Městům jako je Kladno, které začalo s projektem zelených energeticky neutrálních čtvrtí, to taky můžeme klidně zatrhnout. (viz zde)

Nicméně v USA je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 reálné, komentují výzkumníci plán, který prezident Biden ohlásil na dvoudenním virtuálním summitu ke Dni Země. „Rozsah toho, čeho máme dosáhnout ve velice krátkém čase, mě překvapil,“ říká však Christopher Greig, vedoucí pracovník výzkumu Centra pro energie a životní prostředí Princetonské univerzity. Stačí pár příkladů:

Letošní instalace solárních a větrných kapacit v USA má dosáhnout rekordních 42 gigawattů, ale v dalších letech už by to byla jen polovina toho, co je třeba - v průběhu příští dekády jsou nezbytné dvakrát větší každoroční přírůstky obnovitelných zdrojů. Roku 2050 by měly obnovitelné zdroje činit 90 procent veškeré energetické spotřeby USA.

Vyžaduje to zároveň podstatné rozšíření přenosové sítě, aby tyto nové rozptýlené zdroje zvládla. Do roku 2030 musí být kapacita federální sítě posílena o 60 procent.