Seznam hostí ve francouzském přímořském letovisku Biarritz je zároveň soupiskou existenčních problémů. Nejklidnější je hostitel, francouzský prezident Emmanuela Macron, kterému tato významná diplomatická akce umožnila mobilizovat tolik bezpečnostních opatření, že má chvíli pokoj od „žlutých vest“. Možná nejdůležitější schůzka přitom proběhla ještě předtím, než začal vítat reprezentanty G7, protože napřed do Biaritzu přiletěl ruský prezident Vladimír Putin. A tak se na stole znovu objevilo téma celoevropské bezpečnosti, byť zatím jen v platonické podobě.

Ale pak už to začalo, a není divu, že tentokrát se ani nepočítá s nějakými závěry, které by se daly vtělit do společného komuniké. Britský premiér Boris Johnson nemusí vydržet ve funkci déle než pár týdnů. Italská vláda padla. Kanadu čekají v říjnu volby. Jedním z klíčových témat schůzky je americko-čínská obchodní válka, která se v posledních dnech vyhrotila, ale Čína není členem G7.

Proto možná americký prezident Donald Trump, který se v tom začíná topit, tak pohotově souhlasil s návrhem, který také vzešel z ruského předkola G7, aby na příští schůzku, která se bude konat ve Spojených státech, se ruský prezident Vladimír Putin přizval oficiálně (a Trump mohl zkusit hrát proti Číně „ruskou kartu“).

S uvolněním bojkotu ruského prezidenta nesouhlasí německá kancléřka Angela Merkelová. Ta však dosluhuje poslední termín, a tak její názory už nemusí být brány jako perspektivní. Uvidíme také, co Němci začnou říkat, až Trump spustí odkládaná obchodní omezení vůči EU. Už teď jeho obchodní válka výrazně zasáhla německá auta vyráběná v USA a vyvážená do Číny. Americké verze Daimleru a BMW tvoří totiž 60 procent čínského automobilového importu.

Hrozby obchodní válkou míří i opačným směrem. Evropská unie už má novou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen. Ta v Biarritzu taky není, ale ví se, že už si začíná dávat dohromady agendu. Zatím se pracuje se „seznamem přání“ jednotlivých DG, která jsou pak sestavována do strategických souvislostí. Jeden z navrhovaných plánů už je na světě a chce reagovat na americké zvyšování cel stejnou mincí.

Už teď však vznikla na evropské straně snaha zareagovat ekonomickými nástroji vůči jiné hrozbě z amerického kontinentu. Jsou jí hořící lesy v brazilské Amazónii. V sousední Bolívii hoří lesy také, ale na brazilské straně je to děsivý trend, když se počet požárů proti loňsku téměř zdvojnásobil. Lesy hoří v sousedství dálnic a nových usedlostí, což naznačuje snahu využít současného uvolnění ochrany Amazónie k rozšiřování vypálené plochy pro potřeby zemědělství.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro se pokoušel tvrdit, že mu do toho nikdo nemá co mluvit, ale to se hrubě spletl. Právě probíhá ratifikace nedávno podepsané smlouvy mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur, jehož je Brazílie členem, a francouzský prezident Macron proto věcně připomněl, že by těžko podpořil smlouvu s někým, kdo porušuje principy ochrany životního prostředí. Německo a Británie začaly hned Francii brzdit, takže na stole je další zdroj napětí.

A aby toho nebylo dost, , vzduch pěkně houstne taky kolem dalšího účastníka schůzky G7, japonského premiéra Šinzo Abeho. Znovu se totiž vyhrocuje tradiční japonsko-korejská nevraživost. Potom, co Japonsko omezilo vývoz důležitých surovin pro výrobu jihokorejských obrazovek a obě země se vzájemně vyškrtly ze seznamu preferovaných zemí, nyní přerušily také výměnu zpravodajských informací. Stále se jedná jen o gesta, protože stejné informace budou sdílet i nadále, jen je musí posílat přes amerického partnera, ale je tu zřejmá obava z lepšících se vztahů mezi Jižní a Severní Koreou. Japonsko cítí riziko vzniku nového velice silného konkurenta.

Držíme-li se zásady, že podstatou politiky jsou konflikty a rozdílnost zájmů (při shodě by nebylo o čem jednat), je schůzka G7 teoreticky pohnojena k obzvláštní úrodnosti. Ale předpokládá to taky schopnost dosáhnout dohody, a ta se zase musí opírat o důvěru, že bude dodržena. Přirozeně, že velký objem politického provozu se odehrává i bez naplnění zmíněných předpokladů, ale pak jej lze jen těžko odlišit od prázdného žvanění. A u toho asi budeme nuceni zůstat i v tomto případě.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele