Statistici prší optimismem. „Oproti průměrnému měsíci roku 2010 byla v roce 2014 průmyslová produkce o 10,0 % vyšší a v listopadu a prosinci dosáhla dokonce předkrizové úrovně,“ uvedla Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ, když uváděla čerstvé výsledky loňského roku. To není úplně banální výsledek. Roli vlády bych viděl především v tom, že neškodila.

Avšak celkové průměry jsou vždycky ošidné, někdo se přežírá, druhý hladoví, a tak si žijeme v průměru zdravě a střídmě. Když se podíváme na loňské průmyslové statistiky očima tržeb v běžných cenách, výrobcům motorových vozidel se dařilo, utržili v posledním čtvrtletí loňského roku o desetinu víc (index 110,4 procenta proti průměrnému čtvrtletí 2010). Tržby za výrobu strojů vyletěly podle stejného srovnání dokonce o čtvrtinu výše (index 124,8). Zato ve výrobě počítačů jsme na pouhých dvou třetinách srovnatelného ukazatele z roku 2010 (index 60,0), takže letošní zlepšení je jen krůčkem na dlouhé cestě. A ve farmaceutické výrobě jsme dokonce na polovině roku 2010 (index 47,2). V prosinci 2014 farmacie sice utržila více než v prosinci 2013, ale celoroční průměr je nejhorší za celé vykazované období od roku 2000.

U těch počítačů to dost bolí. Podle čísel ze statistické ročenky 2014, která však uvádí výkony jednotlivých oborů z roku 2012, výroba počítačů představuje asi 6 procent průmyslu (zhruba jako výroba strojů nebo potravinářství), zatímco farmacie je desetkrát menší. Proto v upadající farmacii hledejme jen problém klesající diverzity průmyslových činností v ČR. Tento problém však vůbec není okrajový, když jej nahlédneme z opačného konce. Dále totiž posiluje výroba automobilek. V uvedené době tvořily asi 16 procent průmyslu. Pokud však jde o vývoz, spolu se stroji představují více než polovinu českého exportu, a celkový vývoz strojů a dopravních prostředků se loni meziročně zvýšil o velice slušných 12,3 %.

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cvzo020615.docx

Jinými slovy, jsme stále závislejší na velice úzkém zdroji. Připomíná to monokulturu. Přitom na cestě jsou zásadní technologické změny, ze kterých je pro automobily nejdůležitější elektro mobilita. Je už nejvyšší čas, abychom měli po ruce i nějakou tu strategii přizpůsobení.

Větší než automobilový průmysl byla roku 2012 už jen energetika (22 procent výkonů průmyslové činnosti), ale ta klesá. Prosincové tržby 2014 měla o 6,6 procenta nižší než před rokem. Nedivím se obavám odborářů o pracovní místa, divím se jen, že si nedokážou představit nic jiného než více uhelných dolů. To je docela trapné, v předchozích letech se docela úspěšně vydávali se za stratégy. Jako kdyby v průmyslové revoluci, kterou představuje nová energetika obnovitelných zdrojů a boj proti klimatickým změnám, nemohly vzniknout nějaké nové pracovní příležitosti.

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pru_cr

Dobrou zprávou je růst průmyslových zakázek, byť nevíme, zda tam jsou i ty ruské, jejichž realizace je nejistá. Meziroční nárůst o 12,1 procenta je velice slušný, avšak do exportních zakázek promlouvá i desetiprocentní devalvace koruny, která znamená při stejné exportní ceně desetiprocentní zvýšení korunových tržeb. Je to tedy trik s králíkem z klobouku – nevznikl, jen jsme ho neviděli.

Zajímavé údaje nabízejí data o zahraničním obchodu v cizích měnách, protože dovoz v dolarech dost klesal. Podle ČSÚ: „Vývoz a dovoz přepočtený na eura v prosinci meziročně vzrostl o 9,9 % a 4,7 %, při vyjádření v dolarech byl vývoz a dovoz meziročně nižší o 1,1 % a 5,8 %.“

Tržby z průmyslové činnosti loni vzrostly o 8,4 procenta, průměrná mzda jen o 2,5 procenta na 27 608 korun. Rozdíl je markantní a odborářská vyjednávání už na něj poukazují.

Stavebnictví nabízí smutný příběh dalšího roku s meziročním reálným poklesem o 6,6 procenta. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení je dokonce nižší o 7,7 procenta, takže příjmy půjdou dolů i v budoucnosti. Bytová výstavba se možná odráží ode dna, počet zahájených bytů v prosinci 2014 meziročně vzrostl o 10,1 procenta, zatímco dokončených bylo meziročně o 5,4 procenta méně. V absolutních číslech se však jedná o nevelký rozdíl pěti stovek bytů. Klesaly i počty zaměstnanců zhruba o pět procent, ale ti, co zůstali, si mzdově polepšili o 2,9 procenta na průměrných 29 827 korun, takže zůstávají o více jak čtyři tisíce korun nad republikovým průměrem.

Publikováno se souhlasem vydavatele.