Chaos v řadách britských konzervativců možná nebude tím nejdůležitějším prvkem současné britské politiky. Za pozornost stojí její spodní proudy se silným levicovým akcentem. Nejnovějším plodem je mimořádně reprezentativní a fundovaná zpráva o potřebě radikální zemědělské reformy pod názvem Naše budoucnost v půdě. Tam se také objevil nápad se zvláštním cenným papírem (připomíná trochu lokální měnu), který by stát rozdával na podporu lokální zemědělské produkce. (ZDE)

Zajímavých nápadů je ve zprávě spousta. Představují pokus, jak zemědělství vyvést ze slepé uličky zprůmyslnění a honby za lacinými potravinami, která ničí půdu a přírodu, je zdrojem nesmírně nákladných zdravotních a environmentálních problémů, a přitom neplní svou společenskou funkci. I při té láci nemá 19 procent britských dětí do 15 let dostatek potřebné výživy.

Zprávu přinesla komise nezávislého výzkumu pro potraviny, zemědělství a venkov, která byla ustavena při Královské společnosti umění, řemesel a obchodu. Starobylý název naznačuje, že se jedná o jednu z nejstarších britských vědeckých institucí. Podporu pro rozsáhlý celoroční výzkum poskytla velká britská nadace orientovaná na inkluzivitu.

Komise se snažila řešit problém ve všech patrech, tedy z hlediska výživy, práce zemědělců i života vesnice. Uvažuje podobně jako uvažují různé reformní kroužky u nás, ale tohle je odborně opravdu vyfutrované. O to větší význam mají návrhy jako je kolaborativní vytváření komunitních plánů výživy, do kterých by přispěly i ty potravinové poukázky, a které by podpořily také cílevědomě zaměřené veřejné zakázky. K dalším návrhům patří vytváření spolupracujících organizací jednotlivých oborů zemědělské a potravinářské výroby nebo vznik Národní agreoekologické rozvojové banky pro investice. Zpráva rovněž navrhuje vytvoření částečně dobrovolnické Národní služby pro přírodu.

Hodně z toho jsou konfliktní věci. Proto byla konfliktní témata důkladně probírána s těmi, koho se týkají. Výzkumnici projeli celou Británii na kole, aby se k lidem dostali co nejblíže. Zapojili se také do debat s klíčovými veřejnými institucemi, podnikateli a občanskou společností na setkáních, konferencích a workshopech. A těžili z autoritativního výzkumu, včetně zprávy (přes 500 stran vysoce odborného textu) zvláštního týmu lékařského časopisu Lancet, který se věnoval souvislostem výživy, zdraví a klimatu.