Situace připomíná film Myš, která řvala: Ukrajině by se moc hodila malá prohraná válka, která by vtáhla do hry nějaké bohaté partnery. Dala by se vyprovokovat vpádem ukrajinské armády do Donbasu. Tento vpád by samozřejmě reagoval na údajnou ruskou intervenci. Hádky, kdo si začal, by pak mohl každý řešit podle svého založení, ale byla by to dobrá záminka pro vytváření amerických základen na ukrajinském území. Proto se Američané začali chovat, jako by ten konflikt už byl denně na spadnutí.

Loni na jaře bylo riziko takového ukrajinského vpádu do vzbouřeneckých regionů Donbasu obzvlášť silné, a tak v Moskvě padlo rozhodnutí soustředit velké množství ruských ozbrojených sil v rozumné vzdálenosti od hranic, aby bylo zřejmé, o co tu jde. Když to posoudíme podle výsledku, nic se od té doby nestalo. Zdá se, že to funguje.

Podle amerického analytika George Friedmana je bojové nasazení tak velkých uskupení ruských sil logistický oříšek vyžadující zásobování obrovskými množstvími paliv, maziv a střeliva na stakilometrové vzdálenosti. Nic takového zatím vybudováno nebylo, takže je nepravděpodobné, že by se tyto jednotky chystaly skutečně pohnout. Na druhou stranu, kdyby Američané chtěli přisunout odpovídající protiváhu s tanky a další těžkou technikou, potřebovali by na to podle Friedmana asi půl roku. To by navíc nemohlo proběhnout bez reakce. Pár tisíc vojáků, kterými teď vyhrožuje americký prezident Joe Biden, má jen symbolický význam. Všechno nasvědčuje tomu, že zatím se jedná hlavně o válku slov.

Pozoruhodná je snaha Britů nějak se do toho vnutit, když se Brexitem dobrovolně vzdali vlivu na dění v EU. Jejich nynější senzační odhalení chystaného ruského puče v Kyjevě, který by dosadil prokremelskou loutku, potvrzuje, že bez nich to prostě nejde. Kdyby tedy náhodou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj padl, jak by se dalo čekat vzhledem k jeho zoufalé vnitropolitické situaci, my zasvěcení víme své.

Britské odhalení ruských záměrů navazuje na nejlepší tradice ostrovních zpravodajských služeb, jako je nález nezabíjejícího nervového plynu na klice domku Skřípalových, zasvěcené zprávy bývalého agenta MI6 Steeleho, jak Putin prosadil volbu prezidenta Trumpa, nebo britská podpora amerických zjištění, že irácký despota Saddám Husajn hrozil zbraněmi hromadného ničení. Seriál o Jamesi Bondovi taky není špatný.