Vracíme se do normálu. Po pondělním zasedání vlády už mohou novináři na tiskovku osobně, a tak se ruší dosavadní přenos formou videokonference, čtu na vládním webu. To mě překvapilo. Urychlování digitalizace a možností práce na dálku patřilo přece k prvkům, kterými se projevil pozitivně i tak neblahý jev jako je pandemie. Zpráva z vládního zázemí proto působí varovně. Není to signál, že „čo bolo, bolo“? Do pokrizového období vstoupíme nedotčeni, jako ti, kdo všechno zapomněli a nic se nenaučili?

Samozřejmě, čert vzal tiskovky. Jedná se o hospodářskou budoucnost země. První odhady HDP za počáteční čtvrtletí letošního roku mluví o meziročním poklesu o 2,2 procenta. Rázný konec šestiletého růstu přinesly hned první dva týdny nouzového stavu. Celkově jich bude minimálně osm, račte si čísla vynásobit. Vláda už v předstihu zmobilizovala odbornou pomoc pro přizpůsobení hospodářské strategie. Různé expertní týmy pak dostaly zastřešující orgán v podobě NERV, tedy Národní ekonomické rady vlády, která má připravovat doporučení prostřednictvím vicepremiéra Karla Havlíčka.

Škvírku názorového pootevření i něčemu jinému, než co u nás hlásají ortodoxní neoliberálové a šéfové zahraničních společností a bank, ukazuje v NERV přítomnost několika akademiků, zejména docentky Ilony Švihlíkové, prorektorky Vysoké školy obchodní v Praze, se kterou mívám příležitostně čest spolupracovat. Jestli si však vláda dá opravdu poradit, to je ve hvězdách. Jak konstatuje další člen NERV, profesor Jan Švejnar z Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, české výdaje na pomoc ekonomice patří k největším v Evropě, jsme jen v malém odstupu za Německem, ale peníze se nedaří dost rychle distribuovat.

Velké objemy prostě protékají příliš tenkou trubkou, tlumočil bych jeho slova. Podle profesora se mělo také dříve rozhodnout, že místo pomalého rozdávání necháme podnikům bez příjmů to, co mají a přestaneme od nich pár měsíců peníze vybírat. Kdyby se dřív odložilo (lepší by bylo odpustit) placení pojistného, byla by hotovost k dispozici ihned a bez složitých přesunů. Proto zatím bylo z velké celkové pomoci málo využito. Ekonomika přitom má být zasažena opravdu tvrdě. „Vývoj v Česku jsme začali modelovat s předpokladem, že tuzemská ekonomika letos propadne o 7,5 procenta, a já myslím, že to nakonec může být i víc,“ uvedl prof. Švejnar v rozhovoru na Parlamentních listech.