Převrat v listopadu 1989 vyvolal vychýlení kyvadla z polohy reálné podřízenosti orgánů vymáhání spravedlnosti moci politické do polohy nepřiznaného pocitu kastovní nadřazenosti nad ostatní občany. Systém vymáhání spravedlnosti proto občas selhává. Základní příčinou nepřístojností je neodpovědnost soudců a státních zástupců za zmetky (netvrdím, že se vyskytují příliš často, ale o jejich škodlivosti nemůže být pochyb). Poměry se v posledních letech mírně zlepšily aspoň tím, že stát vyplácí obětem justiční zvůle odškodnění, které jeho příjemci většinou vnímají jako pouhé všimné, protože je nepřiměřené skutečným škodám.

Kdysi dávno po bezohledném politickém zásahu do činnosti státního zastupitelství vypukla „válka státních zástupců“. Náprava poměrů v tomto úřadě se stala nezbytnou. Padla vláda a ve vládě Petra Nečase se do čela resortu vrátil Jiří Pospíšil, chráněnec „kmotra ODS“Romana Jurečko. Věděl, že se má ujmout nápravy, ale v pohodě parlamentní opozice si žádné řešení nepřipravil. Vyhodil pár odbojných vedoucích státních zástupců a v postavení nejvyššího státního zástupce nahradil Renatu Veseckou Pavlem Zemanem, kterého nejdříve představil svému patronovi. Po překvapivém odvolání Jiřího Pospíšila nastoupil Pavel Blažek, který v čele pražského vrchního státního zastupitelství nahradil Vlastimila Rampulu bojovnou Lenkou Bradáčovou.

Dvojice Zeman- Bradáčová se  spojenci se pustila do přípravy zásadní reorganizace státního zastupitelství. Připravili nový zákon o státním zastupitelství. Jeho přípravu provázela široká veřejná diskuse, do které se směly zapojit i občanské iniciativy. Významnou roli  sehrál spolek Šalamoun, vedený disidentem Johnem Bokem. Šalamoun dokonce zplodil vlastní návrh zákona, který byl radikálnější než vládní. Pavel Blažek předložil předlohu zákona Poslanecké sněmovně. Když zjistil, že odpor proti reformám je nepřekonatelný, opět ji stáhl. Pokusila se jej nahradit nicotnou novelou ministryně Marie Benešová, ale neuspěla s ní. Pak se ještě o oživení reformy pokusil ministr Robert Pelikán, ale po poznání  trvalé neprůchodnosti jím předložené předlohy ji rovněž stáhl. A dlouhá léta pak vládlo perpetuum silencium.