Na jeho případu lze v několika polohách diagnostikovat vážnou chorobu české justice, méně známou než příslovečná slepota: výběrovou spravedlnost, spočívající v tom, že s různými jedinci se nakládá různě.

Obecně se zdá, že pro politiky v České republice přituhlo. Tytam jsou časy, kdy Radovan Krejčíř mohl odkráčet ze své vily, obsazené policisty a tehdy proslulým údajným specialistou na zvlášť závažnou trestnou činnost, státním zástupcem VSZ Jaroslavem Dolejším, či kdy se orgány tak dlouho tvářily, že věří úmyslu Tomáše Pitra nastoupit trest, až se najednou vynořil ve Švýcarsku.

V evidenci Vězeňské služby ČR je několik tisíc odsouzených, kteří nenastoupili trest a kdyby se všichni najednou dostavili ještě před amnestií, zahltili by věznice. I zde funguje výběrová spravedlnost: nikdo se po nich příliš neshání, není-li na někom zvláštní zájem. Za těchto okolností působí jako zjevení zpráva v médiích, že PČR hledá již 10 let jistého Radka Urbánka, obviněného pro pohlavní zneužívání, vydírání, podvod se škodou téměř 5 milionů, na kterého byl vydán příkaz k zatčení v r. 2002,  v roce 2006 příkaz k dodání do výkonu trestu a v r. 2011 také Evropský zatýkací rozkaz. Pozlátkem na situaci kolem „vyhýbačů“ jsou efektní výkony „lovců lebek“, kteří občas přivezou z exotických zemí pár hledaných osob.

Také případ poslance Romana Pekárka patří k příznakům zmíněné choroby. Soud jej shledal vinným požadováním úplatku ve výši jednoho miliónu Kč a uložil mu trest odnětí svobody v trvání pěti let. Příkaz k nástupu trestu mu poslal současně s rozsudkem. To je sice velmi častý postup, nikoli však výlučný.  I zde na něj dolehla výběrová spravedlnost.

A novináři jsou již na stráži, zda odsouzený souhlasně se svým prohlášením nastoupí do vězení. Zajímavé je srovnání s bývalým senátorem za ODS Alexandrem Novákem, který nikoli za pouhé požadování, ale za skutečné přijetí úplatku 43 milionů Kč dostal pouhé 4 roky odnětí svobody. Nicméně do vězení ne a ne se dostat. Soud mu povolil odklad ze zdravotních důvodů. V současnosti sleduji případ pankráckého vězně, trpícího Crohnovou chorobou (pozn. vážné onemocnění střev). Než se v září r.2011 dostal za mříže, choroba se projevovala na 7 cm střev, dnes již na 40 cm. Výběrová spravedlnost: s obyčejným odsouzeným se nikdo „nemaluje“. A obraz doplníme o bývalého poslance Petra Wolfa, který poněkud volněji než je zdrávo nakládal s jedenáctimilionovou dotací a vysloužil si šestiletý trest. Pokouší se nástup trestu oddálit tím, že se vytratil jako pára nad hrncem. Dělá si zřejmě naději, že uspěje s mimořádnými opravnými prostředky, které ovšem nemají odkladnou působnost. Soud na něj vydal evropský zatýkací rozkaz.