Pan obžalovaný SAZ se opět dostavil ve slušivém vězeňském oblečení v doprovodu trojice „obyčejných“ příslušníků Vězeňské služby (tytam jsou časy, kdy jej doprovázelo šest zakuklených těžkooděnců se samopaly) a usedl na své obvyklé místo na lavici obžalovaných před stolem obhájců. Za celé tři dny nikdo nezvedl hlas, byť příležitosti se nabízely. Lavice obžalovaných byla obsazena velmi spoře. Pohoršovalo mě  jako obvykle chování příslušníků Vězeňské služby, kteří kontrolovali listiny, jež si pan obžalovaný SAZ vyměňoval s obhájcem. Jako laik si myslím, že to je zřejmé porušení zákonem chráněné nedotknutelnosti komunikace mezi obviněným a obhájcem. Možná se ale mýlím: v případě obž. SAZ jsou odchylky od normálního zacházení časté a vždy se pro ně najde nějaké vysvětlení.  Ostatním obžalovaným se této péče nedostává, ač si s obhájci vyměňují listiny běžně. Jinak se ovšem eskorta chová slušně a její příslušníci nemají možnost neplnit rozkazy.

V pondělí dopoledne ještě doznívaly ohlasy na „demontáž“ odborných částí obžaloby z hlediska daňového práva, do které se pustili po vystoupení znalce Daniela Líbezného obhájci  a obžalovaní v minulém bloku hlavního líčení. Že se nedostavil předvolaný svědek, nikoho příliš nevzrušilo, protože nekázeň svědků je trvalým jevem, provázejícím toto řízení již velmi dlouho.

Svědek, který předstoupil před soud v odpolední části jednání, patřil k typu „bílých koní“, kteří propůjčovali svou právní subjektivitu provozovatelům podvodných obchodů s pohonnými hmotami, provázených krácením daně z přidané hodnoty. Jeho výslech nic převratného nepřinesl.

Ve 14 hodin připravil předseda senátu přítomným první „překvápko“. Oznámil jim, že soudu byla doručena žádost jednoho ze složitelů kauce 150 milionů Kč o vrácení jeho podílu 17 milionů Kč, a soud bude muset o žádosti rozhodnout. Nabídl účastníkům příležitost k vyjádření. Využil ji obž. SAZ, jehož vyjádření trvalo přibližně 40 min. Jeho výklad se členil na dva myšlenkové okruhy. V jedné části se pokusil podat právní odůvodnění vyhovění žádosti. Ač sám není účastníkem tohoto řízení, prokázal, že s věcí je dokonale obeznámen a jeho názory v žádném případě by nebylo možné označit za právnické nesmysly. Odvolal se na několik judikátů Evropského soudu pro lidská práva. V druhé části velmi tvrdě zkritizoval předsedu senátu Aleše Novotného za obmyslný způsob, jakým si vedl při jednání o přijetí kauce. Věděl, že státní zástupce Jiří Kadlec připravuje zatčení pana obžalovaného hned při propuštění na svobodu přímo na dvoře věznice a jeho předvedení před soud s návrhem na uvalení časově neomezené předběžné vazby. Kromě toho Aleš Novotný věděl, že běží další trestní řízení kvůli přípravě ovlivňování svědků, které pak dozrálo až do nového uvalení vazby dne 2. prosince 2019. Složená kauce 150 milionů Kč ho před novým uvalením vazby neochránila. Nejen podle obž. SAZ, ale i podle některých složitelů, z poučení, které jim poskytl soudce Aleš Novotný nevyplývalo, že by jim vážně hrozilo propadnutí peněz.

Obž. SAZ také připomněl, že složitelé kauce napadli již dříve rozhodnutí obecných soudů o nevydání kauce ústavní stížností. Jejich případ napadl senátu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který s rozhodnutím nespěchá. Posléze obž. SAZ informoval přítomné, ale zvláště soudce Aleše Novotného, že Evropský soud pro lidská práva přijal k projednání již devět jeho stížností, směřujících primárně proti jeho rozhodnutím. Nakonec se obž. SAZ připojil k žádosti.