Komise, která se budoucností točny zabývá, totiž 27. února 2019 přijala návrh ministra kultury Antonína Staňka, aby zařízení v zahradě zůstalo i nadále. Pan ministr má o tomto rozhodnutí komise v nejbližších dnech jednat v Paříži se zástupci UNESCO. Starosta Českého Krumlova Dalibor Carda i ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek jsou rozhodnutím překvapeni. Náměstek hejtmanky Pavel Hroch uvedl, že kraj i město potvrdily postoj, že má být hlediště zachováno tam, kde je.

Přitom ještě nedávno byly ve hře prakticky tři varianty. Město České Budějovice upřednostňovalo řešení, aby se nové hlediště posunulo o sedm metrů z hlavní osy zahrady nebo aby zůstalo na současném místě s tím, že je bude možné mimo dobu představení zasouvat do země, případně se po sezoně úplně demontuje. Další možností bylo i přesunutí točny zcela mimo zámeckou zahradu.

Možná jen pro úplnost stojí za zmínku, že před lety se zvažoval i návrh na přestěhování točny mimo Český Krumlov, např. na českobudějovickou Dlouhou louku.

Ředitel Jihočeského divadla stejně jako Česká komora architektů upřednostňují přesun hlediště do tzv. divadelního traktu v bývalém zahradnictví. Podle českokrumlovského starosty kvůli prodloužení zahrady dokonce zastavili změnu územního plánu.

Asi největšími odpůrci zachování točny na původním místě jsou památkáři, podle nichž narušuje charakter barokní zahrady. Těm se rozhodnutí komise zřejmě líbit nebude.

České Budějovice by měly, po ministrově jednání v Paříži, vyhlásit (pokolikáté už?) architektonickou soutěž na novou podobu točny. Na to snad peníze mají, na stavbu nové točny ani náhodou. Komise doporučila, aby správce zámku, Národní památkový ústav, na základě žádosti Českých Budějovic prodloužil dobu nájmu do roku 2025.

Na budoucí podobu a umístění nové točny si tedy budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat. Na tom nezmění nic ani to, že platnost prodloužení kolaudačního rozhodnutí dočasné stavby skončí již koncem roku 2020, a pravděpodobně ani skutečnost, že na její životnosti se podepisuje hlodající zub času.

A tak zatímco architekti budou vymýšlet a kreslit, Českobudějovičtí budou spořit, zastánci (potenciální diváci i řada politiků) a odpůrci (především památkáři) setrvání točny na stávajícím místě se budou hašteřit, žádostivý divák bude přicházet zámeckou zahradou k hledišti, jež spolu s mohutnou osvětlovací rampou vytvářejí jakési nevzhledné monstrum, a těšit se na to, že ho po zaplacení vstupného svezou na kolotoči. Sluší se ale poznamenat, že tato lidová atrakce je prakticky pořád vyprodaná.

Tak hlavně, ať se točí!