Já se velmi omlouvám, vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem teď byl právě v přímém vstupu dotazován na to, jak asi rozhodne Senát, což samozřejmě nevím, ale říkal jsem, že jsem přesvědčen, že senátoři rádi omezí svou imunitu, protože ji v podstatě k ničemu nepotřebují, protože patří mezi řádné občany a vědí, že o jejich případných podezřeních z trestného činu by měl rozhodnout nezávislý soud. Ale ke zpravodajské zprávě.

Pokud jde o legislativní poznámky, skupina poslanců předložila návrh ústavního zákona Poslanecké sněmovně 1. září 2011. Je to jejich poslanecký tisk č. 469. Vláda ve svém stanovisku ze dne 21. září loňského roku vyjádřila s předloženým návrhem souhlas. Prvním čtením návrhu proběhlo na 25. schůzi dolní komory českého parlamentu dne 26. října v loňském roce. Návrh ústavního zákona byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru, který doporučil jeho schválení s jedním pozměňovacím návrhem. Ve druhém čtení konaném na 33. schůzi Poslanecké sněmovny 31. ledna letošního roku nebyly k návrhu ústavního zákona kromě výborového pozměňovacího návrhu podány žádné další návrhy. Třetí čtení návrhu se uskutečnilo na téže schůzi Poslanecké sněmovny 8. února letošního roku. Návrh ústavního zákona byl schválen ve znění přijatého pozměňovacího návrhu ústavně předepsanou 3/5 většinou všech poslanců. V hlasování s pořadovým číslem 150 ze 161 poslanců pro návrh se vyslovilo 156 a nikdo nebyl proti.

Dolní komora českého parlamentu nám postoupila návrh zákona 20. 2. 2012. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 21. 2. 2012, přičemž náš výbor určil garančním výborem, jak už tady pan místopředseda říkal a další Stálá komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Poznámku jenom s poukazem na článek 39 odst. 4 Ústavy. Není jednání o předloženém návrhu ústavního zákona Senátu limitováno ústavní třicetidenní lhůtou a k jeho přijetí se vyžaduje ústavní většina, to je hlasovat pro ni musí aspoň 3/5 přítomných senátorů.

Pokud jde o obsahové poznámky, paní poslankyně tady řekla vše, jak jsem stačil současně sledovat, ona i vše řekla v našem ústavně-právním výboru Senátu Parlamentu ČR. My si pamatujeme na to, že jsme tady hlasovali o předchozí změně ústavního zákona, kde vlastně šlo – ono se to pracovně nazývá přímá volba prezidenta, kde už někteří z nás se ptali, se omezuje pouze časový dopad imunity u prezidenta České republiky a proč ne u ústavních činitelů ostatních, takže toto je naprosto logický návrh, navazující s tím, že pro vysvětlení je to tak, v podstatě by ten režim platil ve chvíli, kdy dolní či horní komora českého parlamentu odmítly vydat svého člena k trestnímu stíhání. Pokud odmítne, pak pro orgány činné v trestním řízení to znamená to, že ony budou čekat, až skončí poslanecký mandát nebo senátorský mandát, či mandát soudce Ústavního soudu a teprve poté běží promlčecí lhůta podle trestních sazeb pro konkrétní zločin či přečin.

Tolik k obsahu. Jinak pokud jde o účinnost, tak datum se stanoví 1. ledna 2013. Já jsem měl připomínku už v rámci výborového projednávání, a to jsem navázal na legislativní připomínky našeho ctěného legislativního odboru, kde je poznámka, že zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve svém § 86 odst. 4 výslovně ukládá, aby spolu s návrhem zákona byly předloženy i návrhy prováděcích předpisů, pokud mají nabýt účinnosti ke stejnému datu.

Jinak dodávám, že na schůzi ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR neměl nikdo s tímto návrhem zákona žádný konkrétní problém. Pokud se někdo vyjadřoval šířeji, tak řekl, že si myslí, že senátor by neměl požívat žádné imunity, resp. zúžené imunity a že všichni jsme byli přesvědčeni, že je to naprosto logický návrh. Připomínka, která tam padla, bylo, že dostáváme teď kousky Ústavy, to znamená, že projednáváme části Ústavy, kde se novelizuje postupně, že by lepší bylo Ústavu ne předělávat, ale změnit jakoby najednou. No, takže naše usnesení slyšte prosím – je to usnesení ústavně-právního výboru, které navrhuje Senátu Parlamentu ČR projednávaný návrh zákona schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje senátora Miroslava Antla, to znamená mne, abych byl zpravodajem, což jsem a III. pověřuje téhož, co by předsedu ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, aby o tomto usnesení informoval váženého pana předsedu Senátu Parlamentu ČR, což jsem skutečně učinil. Děkuji za pozornost.