Právní i novinářskou veřejnost rozděluje názor na to, zda soudce Jan Šott mohl odsoudit poslance Jaroslava Škárku (dnes NS – Lev 21) k zákazu výkonu funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR či nikoliv. Já jsem sice nevystudoval práva, ale naučil jsem se za ta léta, co pobíhám po světě, docela obstojně číst. A tak jsem si přečetl následující:

Zákon č. 491/2001 o volbách do zastupitelstev obcí vyjmenovává důvody zániku mandátu v § 55 odst.2. Zaniká odmítnutím složení slibu nebo jeho složením s výhradou a dále dnem, kdy starosta nebo primátor (a v hlavním městě Praze primátor nebo starosta městské části) obdrží písemnou rezignaci člena zastupitelstva na mandát. Mandát také zaniká úmrtím člena zastupitelstva, dnem voleb do zastupitelstva obce a dnem sloučení obcí nebo připojení obce k jiné obci. Z těchto důvodů zaniká mandát ze zákona, splněním stanovené skutečnosti, bez rozhodování nebo souhlasu orgánu obce.

Dále zaniká mandát, vysloví-li to příslušné zastupitelstvo, z důvodů pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a dále z důvodu, že člen zastupitelstva přestal být volitelným a také pro neslučitelnost funkcí. Zastupitelstvo v těchto případech konstatuje, zda jsou splněny podmínky pro zánik mandátu. Například zjistí, že rozsudek o nepodmíněném trestu odnětí svobody pro zastupitele nabyl právní moci, nebo že zastupitel přestal být volitelný z důvodů změny místa trvalého pobytu do jiné obce.

Poněkud jinak se k možnému zániku mandátu poslance PS P ČR vyslovuje jednací řád Poslanecké sněmovny. V zákoně č. 90/1995 o jednacím řádu PS P ČR, ze dne 19. dubna 1995, část druhá, par. 6, stojí :

Mandát poslance zaniká  -
odepřením slibu poslance nebo složením slibu s výhradou,
uplynutím volebního období Sněmovny,
prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu (§ 3) do rukou předsedy Sněmovny,
okamžikem , v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance,
rozpuštěním Sněmovny,
okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce, jejichž neslučitelnost s funkcí poslance stanoví Ústava nebo zákon.

Zákon o zastupitelích byl zřejmě zcela správně v roce 2001doplněn o důvod zániku mandátu v důsledku pravomocného nepodmíněného odsouzení. Do jednacího řádu Poslanecké sněmovny se ale už nedostal, byť i tento jednací řád byl následně několikrát novelizován. Zastupitelé obcí (měst) to oproti poslancům mají zkrátka těžší

Takže kdyby byl Jaroslav Škárka jen zastupitelem Prahy 1 či Hlavního města, jeho mandát by zanikl. Jelikož je ale poslancem, tedy politikem o třídu výše, měl by mu jeho mandát zůstat.

Tento paradox jen dokládá zoufalý chaos, který v našem zákonodárství existuje.

Vrcholem jeho ledovce je jistá poslankyně Karolína Peake, jinak též 1. místopředsedkyně Věcí veřejných, místopředsedkyně vlády ČR, předsedkyně legislativní rady vlády, předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí, zastupitelka Městské části Praha 1, která teď urvala další křeslo – předsedkyně výboru pro slučování ministerstev nebo jak se vlastně ten další pašalík jmenuje. V červnu se patrně také stane předsedkyní Věcí veřejných.

Co s tím?

Prezident Václav Klaus v jedné debatě o dluhu Řecka řekl, že si za svojí situaci bankrotující Řecko tak docela nemůže samo.

Jistě, nezodpovědně si půjčovalo. Ale také mu někdo nezodpovědně půjčoval.

I Škárku, Bártu a spol. někdo nezodpovědně zvolil.

Prý vyženou dinosaury.

Chacha!

Ivan Bednář

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.