Ve schváleném dokumentu „Hlavní úkoly a zaměření práce strany po VIII.sjezdu KSČM“ se pro činnost komunistů v parlamentu, obecních a krajských zastupitelstev na úseku lesnictví přímo dotýká úkol prosazovat ekologicky přijatelné formy hospodaření, ochranu krajiny, ochranu a obnovu lesního půdního fondu a částečně i vodních zdrojů. Do jeho rámce se promítají i globální hrozby, především krize klimatická.

Problematika snižování dopadů globální klimatické změny a extrémních meteorologických jevů na lesnictví je dnes lesnickou odbornou obcí vnímána celkem jednoznačně. Lesnictví je nuceno reagovat na měnící se podmínky růstového prostředí, a to formou vhodných adaptačních a zmírňujících opatření. Tato opatření vedou k dlouhodobě intenzivnímu vázání CO2 v lesních ekosystémech s co nejnižším rizikem zpětného úniku vlivem disturbancí spojených s degradací ekosystémů a rozpadem lesa. Zásadní je pěstování prostorově a druhově rozrůzněných porostů s co největším využitím přírodních procesů, pestré dřevinné skladby, přirozené obnovy (za předpokladu optimálních stavů spárkaté zvěře) a variability pěstebních postupů, které budou mnohem odolnější nepřízni klimatických změn i běžných poškozovatelů lesů.

Pěstování lesů vychází z rozboru přírodních podmínek, v souvislosti s projevy klimatických změn bude nutné analyzovat současný typologický systém, zejména rozvolnění a aktualizaci vylišení lesních vegetačních stupňů  (LVS) a vylišit rizikové lokality. Týká se to především 3. a 4. LVS, tj. rozhraní cílových hospodářství borového či dubového oproti smrkovému či bukovému.

Ve prospěch pěstování prostorově a druhově rozrůzněných porostů je nutné zachovat legislativní zakotvení a systém podpory výsadby, výběr dřevin v odůvodněných případech rozšířit o dřeviny přípravné, pionýrské, okrajové a případně i introdukované. V rámci rozvoje využívání přirozené obnovy prodloužit zákonnou lhůtu pro zalesnění holiny na 3 roky a lhůtu pro zajištění kultury (nárostu) na 3+7 let.

Druhově, věkově a prostorově diferencované lesní porosty s vhodným dřevinným složením zajistí za daných produkčních a environmentálních limitů odpovídající zásoby porostů, minimální výkyvy v zásobách nadložního humusu a stabilizaci uhlíku v půdě. Zároveň se podpoří druhová a funkční rozmanitost půdních organismů.

Z hlediska uhlíkového cyklu jsou zásadně významné zdravé a stabilní lesní ekosystémy s trvale udržitelnou produkcí dříví. Produkce dřeva je adekvátně diferencována se zřetelem na dřeviny, sortimenty i intenzitu hospodaření, od téměř bezzásahových oblastí až po intenzívní lignikultury. Předpokládá se obecně širší využití dřevní hmoty, zejména v produktech dlouhodobé spotřeby. Zajištění dostatečné produkce kvalitního dřeva je současně chápáno jako základní strategie pro omezení stále pokračující devastace lesů v tropech a jako náhrada za materiály, jejichž výroba je energeticky náročnější nebo často výrazně zatěžuje životní prostředí. Dřevo by se tedy mohlo stát jednou z nejvýznamnějších surovin budoucnosti, a to suroviny obnovitelné se značným potenciálem v ČR. K tomu je potřeba odstranit legislativní překážky pro využívání dřeva jako stavebního materiálu a široká osvěta za účelem zvýšeného uplatnění dřeva ve výrobcích dlouhodobé spotřeby a osvěta o uplatnění lesa a lesnictví z hlediska zmírnění postupu klimatických změn.

Trvale udržitelné hospodaření v lesích je deklarováno v úvodním § 1 lesního zákona jako hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit veškeré mimoprodukční a produkční funkce včetně produkce kvalitní dřevní hmoty. V tomto směru jsou aktivity lesního hospodářství v souladu s ekonomickým a sociálním rozvojem a tvorbou a ochranou životního prostředí. Nově je třeba prosazovat lesní hospodářství podle evropské ideje víceúčelového obhospodařování lesů, které má mít dvousložkovou hospodářskou strukturu – lesní výrobu jako zdroj hmotných statků vlastníků lesa pro trh a lesnické služby environmentálního a sociálního charakteru pro veřejný zájem. Služby se rozumějí jako hospodářská činnost vlastníků lesa, nikoli jako příkaz pro ně strpět újmu omezením jejich hospodaření. Musí být vyjádřeny v ekonomických veličinách, aby mohly být zahrnuty do celkového přínosu lesů společně s vlastní ekonomickou výkonností odvětví. V tomto smyslu bylo již připraveno vyjádření mimoprodukčního přínosu lesů formou plošných dotací obdobně jako pro zemědělce. Takové lesní hospodářství, diferencované podle druhu vlastnictví, je už definováno v mnoha dokumentech evropských i světových zasedání k udržitelnému rozvoji. Obhospodařování sloužící funkcím lesů v krajinném prostředí a rekreaci plně odůvodňuje smysl existence státních a společenstevních lesů.

Další vývoj v lesnictví v České republice ovlivňuje velmi obtížné nalezení shody mezi resorty životního prostředí a zemědělství a ostatními zainteresovanými stranami lesnického sektoru. Konkrétně hrozí, že strategické záměry 2. Národního lesnického plánu následkem úmorného hledání konsenzu zůstanou v obecné deklarativní rovině a nebudou uvedeny do lesnické praxe.

Ing. Rostislav Boháček

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.