Vyvrcholily tak dlouhodobé vzájemné rozpory mezi mnou a okresní a krajskou organizací KDU-ČSL. Podle mého názoru strana dobře nevyhodnotila skutečné příčiny volební porážky v parlamentních volbách, které do značné míry spatřuji v personálních chybách a v tom, jaké tváře veřejnosti nabízíme. Příkladem kandidatury do veřejných funkcí z poslední doby, která mě utvrdila v mém názoru na situaci ve straně, je senátní kandidatura Ludvíka Hovorky reprezentujícího politický směr v KDU-ČSL, který pro mě není přijatelný. Svým dosavadním spolustraníkům přeji vše dobré.

Protože se nadále považuji za křesťanského demokrata, zůstávám členem Evropské lidové strany, která je nejsilnější politickou frakcí v Evropském parlamentu.