V lednu nově zvolený předseda EP Martin Schulz k dohodě ACTA řekl: „Nezbytná rovnováha ochrany autorského práva na straně jedné, a ochrany základních uživatelských práv na straně druhé, není v této dohodě dostatečně prokázána. Takže si myslím, že v její současné podobě to není dobré." Jeho slova přicházejí po masivních sobotních protestech, kdy desítky tisíc Evropanů vyšly do ulic demonstrovat proti ACTA, uvádí server ZDNet.

Pochybnosti k ACTA vyjádřilo rovněž německé ministerstvo spravedlnosti. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle, který se již minulý týden rozhodl odložit podepsání dohody ACTA, uvedl, že je potřeba, aby „Evropský parlament projednal všechny potřebné otázky“ a „rozhodl o nich“ na základě své legitimity, citoval ministra server Out-law.com.

Také Strana evropských socialistů odsoudila dohodu ACTA a podpořila demonstranty. Prezident Sergej Stanišev řekl, že smlouva je „špatná v obsahu i formě.“ A dodal: „Práva k duševnímu vlastnictví by měla existovat, ale ne na úkor práv občanů. Lidé, kteří se mobilizují proti ACTA, bojují o základní právo na svobodu," informuje publicserviceeurope.com.

Podle slovinské agentury STA také slovinská vládnoucí strana SDS uvažuje o zmrazení obchodní dohody ACTA. Další koaliční strana VIRANT, uvedla, že nebude ratifikovat dohodu bez předchozí veřejné debaty. Za podpis dohody se již v minulých dnech omluvila slovinská velvyslankyně v Japonsku, která uvedla, že nevěděla, co podepisuje.

Na Maltě vyjádřil podporu požadavkům odpůrcům dohody ACTA premiér Lawrence Gonzi, který chce zakotvit nová digitální práva do maltské ústavy, uvedl anglicky psaný list Malta Today.

Česká Pirátská strana začala požadovat zakotvení ochrany svobody na Internetu do Ústavy a požaduje, aby smlouvu ACTA před ratifikaci posoudil Ústavní soud, podobně jako se to stalo v případě Lisabonské smlouvy. Piráti odmítají, aby dohodu znovu analyzovalo ministerstvo průmyslu, které ji doposud podporovalo. Ministra průmyslu Martin Kuba (ODS) navrhl ve včerejších Otázkách Václava Moravce uspořádání kulatého stolu na téma ACTA.

Česko bylo po Polsku druhou zemí, která po protestech pozastavila ratifikaci. Následovalo pozastavení i v Lotyšsku. Německo, které zatím dohodu vůbec nepodepsalo, ratifikační proces také pozastavilo. Z evropských zemí svůj podpis nepřipojilo ještě Nizozemí, Estonsko, Kypr a Slovensko. Slovenští vládní i opoziční politici dohodu ACTA rovněž kritizují.