Armáda nezaměstnaných je u nás dlouhodobě značně početná a nezměnila to ani čerstvá data. Podle nich Úřad práce ČR na konci září evidoval 493 185 uchazečů o zaměstnání, což je o 6,5 tisíce více než v srpnu a o 18 tisíc více než před rokem. Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla 8,4 procenta.

Trh práce podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška reaguje na recesi v ekonomice, čímž se začal odstraňovat řadu měsíců trvající nesoulad mezi klesajícím výkonem v ekonomice a stagnujícím počtem zaměstnaných. Nepříznivá makroekonomická situace by se tak měla podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera projevit v dalším zvýšení míry nezaměstnanosti. »Konec roku je navíc tradičně poznamenán zánikem míst sezónního charakteru. Vzestup míry nezaměstnanosti tak bude ke konci roku patrný,« uvedl s tím, že čeká na konci roku nezaměstnanost ve výši 9,2 %.

Skutečností ale je, že nezaměstnanost se u nás drží na vysoké úrovni už dlouho, sezóna nesezóna, krize nekrize. A dosavadní zejména pravicové vlády prakticky nikdy nepovažovaly za svou povinnost ji nějak komplexně řešit. Přitom v zabezpečení práce je hlavní klíč i k řešení rozpočtových problémů státu, snižování dluhů i naplňování důchodového účtu. Kdyby se vláda cílevědomě zabývala podporou stabilní práce v tuzemsku a nepodlézala zahraničnímu kapitálu, který zde sleduje jen své vlastní cíle, i za cenu likvidace domácích podniků, nebylo by třeba zvyšovat daň z přidané hodnoty, a tedy zdražovat, ani přistupovat k drastickým úsporným opatřením v sociální oblasti.

Skutečnost je ale mnohem horší

Dostupné údaje přitom ukazují, že problém nedostatku práce u nás je mnohem závažnější, než jak ho odráží oficiálně uváděná míra registrované nezaměstnanosti. Rozrůstá se totiž zvláštní »útvar«, který v armádě nezaměstnaných zaujímá stále významnější místo. Jde o uchazeče o práci, kteří byli vyškrtnuti z evidence úřadů, aniž by zaměstnání získali. Každý měsíc jich je 15, 20 i více tisíc. Například v září bylo na úřadech nově zaevidováno 60 773 osob, z evidence jich naopak odešlo 54 281, do zaměstnání z nich nastoupilo ale jen 29 280. Dalších 25 tisíc uchazečů bylo vyřazeno bez umístění. Tito lidé pak dále žijí většinou ze sociálních dávek a přivydělávají si »na černo«. Pro »šedou ekonomiku«, je totiž tato skupina vítanou zásobárnou levné pracovní síly. Podle střízlivých odhadů čítá kolem dvou set tisíc osob. Ve skutečnosti je tedy nezaměstnaných celkem asi 700 tisíc.

Paradoxem přitom je, že podporu v nezaměstnanosti pobíralo jen 89 344 uchazečů o zaměstnání, tj. 18,1 % uchazečů vedených v evidenci (srpen 2012 – 19,4 %, září 2011 – 21,3 %).

Obrovské rozdíly mezi regiony

Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti byla tradičně v okresech Most (15,8 %), Bruntál (15,6 %), Karviná a Chomutov (shodně 13,9 %), Děčín a Ústí nad Labem (shodně 13,6 %), Hodonín (13,4 %) a Sokolov (13 %). Nejnižší naopak v okresech Praha-východ (3,5 %), Praha-západ a hl. m. Praha (4,4 %), Mladá Boleslav (4,8 %) a Rokycany (4,9 %).

Volných pracovních míst evidoval Úřad práce ČR ke konci září celkem 40 809. Jejich počet byl o 1750 nižší než v předchozím měsíci. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 12,1 uchazeče, z toho nejvíce v okresech Bruntál (42,4), Teplice (41,4), Jeseník (32,2) a Třebíč (31,2).

Ivan CINKA