Odvolání proti rozsudku Federálního trestního soudu Švýcarska o prominutí lhůty pro připojení se České republiky k trestnímu řízení bylo Stížnostním soudem Švýcarské federace 1. března letošního roku zamítnuto. Na podzim loňského roku se Petr Nečas nechal slyšet pro média slovy: „Tuto věc považuji za závažnou a budu se jí zabývat.“ Stalo se tak, když česká společnost dostala další „dárek“ k výročí 17. listopadu v podobě ztracených 12 miliard Kčs. Vláda, jejíž ministři se předháněli slovně v boji proti korupci tak předvedla další ukázku své neschopnosti.  Jak to vlastně Mosteckou uhelnou bylo?

Na přelomu let 2005 a 2006 začaly Švýcarské orgány vyšetřovat podezření na praní špinavých peněz na kontech skupiny českých občanů. Zjistily souvislosti s privatizací Mostecké uhelné společnosti. České státní orgány o tom švýcarská strana uvědomila již v roce 2006. Vyšetřování v bankovním sektoru je však pracné, nelehké a trvá dlouho.

V dubnu roku 2010 zaslala Švýcarská strana výzvu Nejvyššímu státnímu zastupitelství, aby se Česká republika připojila k trestnímu řízení proti šestičlenné skupině českých občanů a jednomu cizinci. Česká strana, ale neučinila vůbec nic. Důvod je prostý. Na konci května roku 2010 byly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Všem „těm nahoře“ bylo zřejmé, že zahájit vyšetřování o tak vysoké částce v řádu více jak desítce miliard korun by znamenalo začít vyšetřování uvnitř údajné „elity“ národa, která je ale faktickou elitou zbohatlíků. Fischerova vláda to zametla pod koberec, to je zřejmé. Nic se nedělo.

Po volbách do Sněmovny některé pravicové strany opustily přes noc své předvolební sliby a dohodly se na vládním programu plném šetření, úspor a snižování dluhu. Díky většině 118 hlasů vládní program bez problémů prošel. Je třeba opětovně zdůraznit, že KSČM hlasovala proti tomuto vládnímu programu. Bohužel, v ČR však není třeba velké jasnozřivosti k tomu, že rozhazování a rozkrádání státních veřejných peněz bude pokračovat dále, bez ohledu na vládní program neprolam.    V květnu roku 2010 se Švýcarská federální prokuratura obrátila na Nejvyšší státní zastupitelství s žádostí, aby se ČR jako poškozená strana připojila k soudnímu šetření. Následně v červnu roku 2010 se Švýcarská federální prokuratura obrátila na ministra spravedlnosti. Vládu ČR však v té době v demisi, ale 12 mld. Kč patrně již nezajímalo, nikdo z ministrů tuto věc vládě k projednání nepředložil. Nečinná byla i v červenci 2010 jmenovaná Nečasova vláda se staronovými ministry spravedlnosti a financí, tj. J. Pospíšilem a M. Kalouskem.

Pravicová vláda v zájmu bankéřů a velkoburžoazie, jak tuzemské tak především cizí, se rozhodla vyhojit se na občanech, na pracujících, na důchodcích a i na střední vrstvě. Jen ti nejbohatší mají dál bohatnout. To je smysl dnešních vládních reforem. Několik velkých skandálů za rok a půl vládnutí Nečasovy vlády toto hodnocení plně potvrdilo.

Švýcarská strana měla velký zájem na tom, aby se ČR připojila k trestnímu řízení, vždyť jde o český peněžní majetek. Švýcaři jsou přesvědčení, že manažeři MUS podnik z části vytunelovali a za takto získané peníze skoupili většinu podniku. Vláda Miloše Zemana jim pak hluboce pod cenou prodala menšinový státní podíl. Přes deset let vyšetřovala policie Mosteckou uhelnou a pak případ odložila za Topolánkovy koaliční vlády. Fischerovu vládu ani nenapadlo vyšetřování obnovit, i když podněty od švýcarské strany již existovaly. V březnu 20011 jednal o trestní věci švýcarský velvyslanec André Regli u ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Následně v dubnu letošního roku jednal švýcarský velvyslanec o tomtéž s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Z české strany nebyla však vyvinuta žádná aktivita. Koncem října 20011 Švýcarská federální prokuratura předala případ soudu. Česká strana, ale stále váhala a nevyvíjela žádné cílené aktivity. Jako horký brambor si ministerstvo zahraničí, financí a spravedlnosti přehazovalo odpovědnost za trestuhodnou nečinnost v kauze Mostecké uhelné. Situaci měl zachránit ministr spravedlnosti J. Pospíšil nalezením viníka na pražském Vrchním státním zastupitelství. Ministr financí M. Kalousek pro jistotu začal argumentovat tím, že nejde o připojení se k trestnímu řízení ze strany České republiky, ale o civilní žalobu. Slíbil její rychlé vypracování a předložení. Dnes ministerstvo financí říká, že tato žaloba nebude předložena dříve než v měsíci dubnu. Ano privatizací Mostecké uhelné podle Švýcarů přišla Česká republika od 3,4 miliardy Kč až do 12 miliard Kč.

České republice teď zbývá už „jen“ v civilním řízení usilovat o náhradu škody, budou-li obžalovaní uznáni jako vinící. Zbývá poslední otázka, co celou tuto dobu dělalo ministerstvo zahraničí Karla Schvantzenberga? Nedělalo nic. Ministr raději „moudře“ celou věc proklimbal nebo prospal. Nevyšel ani tah J. Pospíšila na se shozením podstatné odpornosti na státní zástupce. Petr Nečas se na podzim vyjádřil ve smyslu: vyšetřit a potrestat. Bude-li věc pro Petra Nečase a jeho lobby krajně neúnosná bude předseda vlády a ODS možná hledat politické řešení ve složení vlády. Podtrhne tak však jen již dlouho pokládanou otázku v české společnosti zda může být jeho vláda vůbec důvěryhodná. Pro komunistickou opozici a velkou většinu občanů nikoliv.

Stanislav Grospič
místopředseda ÚV KSČM

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.