Prakticky od okamžiku vyhlášení záměru vlády zvýšit sníženou sazbu DPH jsem já i moji kolegové z ČSSD hovořili o tom, že dojde ke skokovému zdražení cen potravin. A stejně tak dlouho tvrdí představitelé vlády Petra Nečase, hlavně pak její bývalý i současný ministr zemědělství, že ke zdražení nedojde a pokud, tak minimálnímu.

Naposledy v listopadu 2011 jsem pak byl účastníkem několika televizních debat spolu s ministrem zemědělství Petrem Bendlem. Ten v těchto pořadech, navzdory zcela jednoduše odhadnutelnému vývoji cen potravin po zvýšení spodní sazby DPH, i nadále pokračoval v papouškování vládní demagogie o tom, že není čeho se bát a že ceny nikterak dramaticky neporostou. Například v Partii na TV PRIMA jasně řekl předpověď svého resortu, podepřenou analýzou, kterou si ministerstvo zemědělství nechalo vypracovat. „Ze studií, které si naše ministerstvo nechalo udělat, vyplývá, že to (míněno zvýšení ceny potravin) kvůli DPH bude skutečně jen o 1,7 procenta.“ Nuže, zvýšení cen u potravin je o dva měsíce později dle údajů Českého statistického úřadu u průměrného nákupu téměř 5% a to i se započítáním snížených cen pečiva, cukru nebo rýže.

Jsem si celkem jist, že vláda a ministr zemědělství budou nyní opakovat svá dogmata o tom, že dopady zvýšení DPH na potraviny jsou nižší, než výsledné zdražení. K tomu mohu dodat jen několik poznámek. Ceny potravin se skutečně zvedly více, než je současné zvýšení sazby DPH o 4%. Petr Nečas a jeho ministři si tedy mohou gratulovat, alespoň v něčem se nemýlili. Vláda ale zvýšením DPH vytvořila naprosto zásadní tlak na tento růst cen. Přímo zvýšením DPH na potraviny, nepřímo pak zvýšením cen vstupů, energií a prakticky všech dalších položek. Zvýšené náklady mají tak nejenom producenti – zemědělci, ale také potravináři i samotné supermarkety a další prodejci. Všechny tyto náklady se v konečném důsledku projeví na ceně výrobku v obchodě a zaplatí je spotřebitel.

Proto můžeme být možná rádi, že se tak radikální zvýšení DPH, a není mu ještě konec, neprojevilo ještě více a ceny potravin nestouply v průměru o 7 či dokonce 8%. Za jakou cenu toho ale bylo dosaženo? Jedině tak, že nákupní řetězce nakupují od svých dodavatelů za nižší a nižší ceny, zneužívající své dominantní postavení. Z hlediska spotřebitele možná zdánlivě nepodstatný jev, přeci jen jeho zájmem je nízká cena a kvalita, nikoli vzájemné obchodní vztahy mezi řetězci a dodavateli. Ale o tu kvalitu zde právě jde a to více než kdy jindy.

Jednak tyto praktiky odmítají již někteří dodavatelé snášet a ti větší, kteří si to mohou dovolit, raději do některých řetězců již nedodávají. Trpí proto kvalita nabídky, což považuji sice za smutný důsledek chování řetězců, ale v porovnání s jinými důsledky ještě za snesitelný. Horší je situace těch dodavatelů, kteří si nemohou dovolit řetězce opustit. Ti jsou pak nuceni v tlaku na nízkou cenu snižovat kvalitu svých produktů. V párcích je tak méně masa, v marmeládě méně ovoce, v kečupu méně rajčat, apod. A to již musí spotřebitele zajímat, protože na to doplácí primárně on -  za stejnou či nyní bohužel vyšší cenu, způsobenou růstem DPH, dostává či bude dostávat méně kvalitní potraviny. Smutné, že?

Obecně zřejmě každého potěší, když se ukáže jeho názor správný a jeho oponent je usvědčen z omylu. V tomto případě ale žádnou radost nemám. Za prvé proto, že bylo jen otázkou času, než se potvrdí, že se vláda a její ministři v odhadu dopadu zvýšení DPH v lepším případě mýlili, v horším případě lhali. Za druhé, a to považuji za mnohem důležitější, trpí české zemědělství, potravinářství a trpí čeští spotřebitelé a vláda s tím nehodlá nic dělat, naopak chystá další zvyšování DPH, které situaci ještě zhorší. A z toho nemůže mít radost nikdo.

 Michal Hašek, 1. místopředseda ČSSD a stínový ministr zemědělství