Sobotní internetové servery uvedly informaci, která evokovala představy, že ČSSD se vzdala výhrad vůči zavedení školného, a že tuto problematiku ve své Oranžové knize ke školství neuvádí. Opak je pravdou, a autoři zpráv zjevně vlastní oranžovou knihu školství vůbec nečetli. ČSSD odmítá školné v jakékoli formě. V tomto směru kniha nedoznala změn.

Text oranžové knihy:

Jediné zdroje, které Topolánkova vláda v delší perspektivě nabídla školám, jsou ze školného. Tyto zdroje však nepředstavují zásadní zdroj financování (viz poznámka pod textem), zejména pak zdroj okamžitý. Představy na úrovni Bílé knihy počítají s odloženým školným, které by stát inkasoval ve větší míře po roce 2018-20. Dočasně by stát prý platil školám část školného, což je ovšem věcně totéž, jako kdyby zvýšil financování vysokých škol. Odmítáme školné v jakékoli podobě.

Ani dnes studium na VŠ není zdarma. Dosud jsou náklady "neviditelné". Rodina studentovi platí životní náklady a student se vzdává výdělku. Tyto "neviditelné" roční náklady činí 100 - 200 tisíc korun ročně, ekonomicky tedy zaplatí rodiny (studenti) za magisterské studium celkem cosi mezi půl až milionem korun. Student a jeho rodina fakticky nese dvě třetiny nákladů na své vysokoškolské studium. Problém je, že si populace tyto náklady příliš neuvědomuje, zatímco každou korunu viditelného školného odmítá. To jsou už jasné viditelné výdaje navíc. Je jistě otázkou, zdali tyto náklady rodin zvedat ze dvou třetin dále školným na nějaké tři čtvrtiny. Efekt sdílených nákladů na vysokoškolské vzdělání již dostatečně působí.

Jiří Havel, europoslanec a stínový ministr školství ČSSD

Poznámka: V závislosti na typu zavedeného školného a jeho výši, by se v horizontu cca 15 let školné podílelo na financování škol 3-12 %. Tento výsledek je ale méně optimistický v tom, že školné s vysokou pravděpodobností vytlačí veřejné investice (fiskální crowding out effect), takže celkový přínos může být také nulový. Jediným efektem školného by bylo to, že příslušné procento financování by bylo stabilnější než fiskální rozhodování. Při celkově nízkém podílu zdrojů ze školného lze toto pozitivum zanedbat. Zároveň totiž proti školnému budou fiskálně působit státní stipendia, granty a dotované půjčky, které bilančně přínos školného sníží.

ZDE ohodnoťte ČSSD