Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení petenti. Věc, kterou projednáváme je v mém volebním obvodě a tudíž si myslím, že jsem dokonce povinen v této věci vystoupit. Nejdříve mi dovolte, abych zmínil ale jednu podstatnou záležitost, která tady proběhla při schvalování programu jednání anebo potom následně, kdy kolega Áda Jílek chtěl vlastně upozornit na to, že projednáváme petici, která byla pouze udělána elektronicky. My se můžeme setkat s tím, že v budoucnosti této možnosti využijí i jiné skupiny obyvatel, které budou chtít něco podpořit, něco prosadit. Potom si dovedu představit, že zde budeme každý měsíc minimálně jeden den sedět a vyřizovat takovéto petice.

Když se podíváte na onu elektronickou petici, tak je napsáno, že bylo podepsáno – do tohoto okamžiku je to 18.746 občanů, ale nebylo podepsáno elektronicky. To znamená, my dáme petici, podporující čtyřpruh R6 z Karlových Varů do Prahy a sbíráme ty podpisy. Ale to je o hodně horší, než to hodit na internet. Ostatně jsme ani netušili, že by se takováto věc dala v Senátu projednávat, a to je ten důvod, nad kterým se zarážím, protože si myslím teď, když se pohnulo s D3 – dálnicí do jižních Čech, tak zůstal Karlovarský kraj jediným, který tu dálnici nebude mít, a to je špatně i pro Karlovarské minerální vody, protože nám budou všechna ta těžce naložená auta s minerálkou jezdit po té hrozné silnici směrem na Prahu a jinam. Samozřejmě možná začnou více využívat silnici R7, která se z Chomutova na Žatec nebo na Žatecku buduje. Takže otevřeli jsme Pandořinu skříňku. Já jsem zvědavý, jak budeme postupovat, až budeme zahrnuti obdobným peticemi.

A nyní k věci – nejen pro pana Kadrmana – zmiňoval kdo z politiků podepsal petici. Já jsem ji podepsal také hned nějak v začátcích, nicméně musím podotknout, že se mi potom přestalo líbit jednání těch, kteří zastupovali petenty, protože to jednání bylo pro ně docela vedeno tvrdě, spíš to byla taková válečná vřava mezi dvěma stranami a mně se to nelíbí a nelíbilo. Já bych doporučoval, kdyby se mohly zchladit hlavy a trochu bych také byl býval očekával, že petiční výbor bude složen z občanů – nebo aspoň kdyby jeden tam byl, který vlastně žije v tom regionu. Když se podíváte, co je dneska petiční výbor, tak zjistíte, že to je pan Ries - Březina, Břasy. Pan Kadrman – Červená voda a pan Šefl – Praha. Jsem rád, že i ve zbytku území České republiky se lidi zajímají o devastaci Lázní Kyselka, ale na druhé straně se ptám, proč se více v této záležitosti v rámci petice nezapojila vlastní obec. Já jsem mluvil s paní starostkou a ani jí se mnohdy militantní jednání nelíbilo. A to na jedné i na druhé straně. Já jsem zde byl v prosinci, byl jsem na výborovém slyšení a nabídl jsem, že bych se možná mohl stát jakýmsi mediátorem nebo bych se mohl stát jistým katalyzátorem, přes který bychom byli schopni najít společnou řeč.

Mě mrzí jedna věc, že bohužel náš stát toto bohatství zprivatizoval, a to není jenom na Karlovarsku, ale po celé republice mluvím o kvalitní minerální vodě. Víte, že minerální, nebo možná, že to nevíte, minerální vody není žádným způsobem jejich čerpání zdaněno a pro vaši informaci voda, která se odebírá na vodné, tak stojí někde plus mínus – to záleží na regionu 25 – 30 korun kubík. To znamená, jedna voda nebo jeden litr této vody jsou tři haléře. Já si dovedu představit, kdybychom udělali revoluci v této věci, teď nevím, jestli v zákoně o vodách nebo někde jinde, abychom využili možnosti, tak jako to je u všech jiných nerostných surovin, za který dostává za vytěžení ty obce, kde se to děje jisté finanční prostředky, u kaolinu jsou to dvě koruny za jednu naloženou Tatru.

Přesto, že jsou tam velké problémy a mnohdy větší se znečištěním, když tyto Tatry vyvážejí bílý kaolin do obcí a do jejich správních území, náklady s tím spojené a životní prostředí pro občany nebývá nejlepší, tak u minerálních vod jsou to zejména dopravní cesty, které velmi zatěžují jejich transport a tím pádem samozřejmě obyvatelé, kteří v tomto regionu žijí.

Proto se pokusím dát návrh na novelizaci takového zákona, kde budou minerální vody nějakým způsobem zdaněny. Buďto aby tyto finanční prostředky šly do toho prostoru, kde se voda čerpá nebo – před jsme měli náš výbor, kde jsme si lámali hlavy, jak dostat peníze do sportu, tak dejme – zpoplatněme – jeden kubík vody minerální třiceti korunami a rozdělme tyto peníze napůl. Jednu polovinu dejme na záchranu kulturního dědictví naší republiky a druhou půlku dejme do sportu. On to samozřejmě nakonec zase zaplatí občan, i když si myslím, že ty výdělky na minerálních vodách jsou neskutečné oproti tomu, když známe ceny vodného v jednotlivých regionech.

Dovolte mi, abych vyslovil prosbu, aby se obě dvě – a teď můžu snad říct – znesvářené strany daly dohromady a hledaly společné řešení. Já tady bohužel nevidím ty, kteří byli v petici vyzváni, aby v té věci něco udělali, nevidím zástupce Karlovarského kraje, byť jsem také zastupitel Karlovarského kraje. Mám dojem, že tady toto fórum, na kterém měli možnost vystoupit a měli říct na rovinu, jak Karlovarský kraj to myslí s problémem Lázní Kyselka. Chtěl bych najít cestu společnou a znovu jí tady nabízím, pokud bude zájem jedné i druhé strany se sejít, tak tam já a možná i další politici z regionu zapůsobme na obě dvě strany a pokusme se pro Lázně Kyselka ještě něco udělat, protože dědictví, které máme od Heinricha Mattoniho bohužel se stává černou můrou mnoha z nás, kteří v tomto regionu žijeme.

Možná poslední dovětek – když půjdete na karlovarský hlavní hřbitov, tak tam uvidíte hrobky jak Mattoniho, tak Bechera a dalších. Já jsem vždycky byl rozhořčen z toho, když jsem viděl – a zprivatizovaly se tyto majetky – když jsem viděl, jak tyto majetky jsou zajímavě lukrativní a jak vydělávají a jak se nikdo o tyto hrobky nestará. Situace se změnila, naštěstí už ale tady je vidět přístup těch, kteří přišli využívají bohatství, které tady máme, ale minimum z toho vracím. A protože vlastníci Karlovarských minerálních vod jsou Italové, tak já je chci poprosit – oni vědí, co to je kultura, co to je kulturní dědictví. Sami s tím mají velké problémy s údržbou obrovského množství kulturních památek, tak aby se i v České republice na to podívali i z této strany a pokusili se nám společně Lázně Kyselka nebo zbývající torzo dát dohromady tak, abychom se za to nemuseli stydět a aby vzniklo něco, co by mělo i svou udržitelnost do budoucna, co by mohlo pokračovat v tom dobrém jménu, které firma Karlovarské minerální vody užívá, bývalého zakladatele Heinricha Mattoniho. Děkuji za pozornost.