Kolik dobrovolné práce nadšenců se skrývá za jedinou větou! Začátky byly těžké. Starostové připouštějí, že při prvním setkání s maminkami, žádajícími o pomoc, hleděli na skupinku s nedůvěrou. Podezírali je, že mladé ženy hledají prostory, kde by se scházely a poklábosily si. Dnes už je situace jiná.

Hrstka mladých rodin kolem sebe shromáždila další obětavce schopné věnovat svůj čas pro dobrou věc, a mateřských center začalo přibývat jako hub po dešti. Některá centra se postupně zařadila do sítě, kterou řídí krajská koordinátorka, jiná centra vyvíjejí činnost samostatně. Týdně jimi projdou tisíce rodin po celé republice. Ve velkých městech, díky značné podpoře radnic, mohou mateřská centra mít kromě dobrovolných pracovníků i zaměstnance, kteří připravují program.
 
O jakou činnost vlastně jde? Pro rodiče s dětmi do čtyř let se organizují pohybové, výtvarné, hudební aktivity, při kterých se baví, ale i učí trávit volný čas s vrstevníky. Rodiče si předávají zkušenosti, vzdělávají se v oblasti zdravého života, právní ochrany rodiny, posilování úlohy rodičů atd. Každá volnočasová aktivita – závodění na hřišti, pobyty v přírodě, divadelní představení, maškarní bály – vždy upevňuje vztah rodiče a dítěte. Prospívá oběma. V mnohých mateřských centrech existují tvůrčí dílny, ale i výuka jazyků, zkrátka každý si tu najde své vyžití. Co může být pro malé kluky a děvčátka zajímavější, než když jdou s tatínky pouštět draky. Nebo s maminkami pečou společně dobroty? Jistota - hraji si, ale táta nebo máma je tu se mnou – bývá pro šťastné dětství velmi důležitá. I pro rodiče se může stát centrum bezpečným zázemím. Najdou tu přátele, kteří je vyslechnou, poradí a pomohou, když je třeba. Především v malých městech a na venkově může centrum sehrát významnou roli při utváření dobrých sousedských vztahů.
 
Za dobu fungování prokázala mateřská centra svoji životaschopnost. Obce se naučily podporovat jejich činnost ať už sníženými nájmy či finančními příspěvky, kraje vytvořily grantový systém pro mateřská centra a přispívalo i ministerstvo sociálních věcí. V současnosti se mluví o chystaném snižování příspěvků z ministerstva, o změnách ve financování. Ministerstvo oslovilo starosty obcí, aby vzali na svá bedra celkovou podporu nestátních neziskových organizací, které se zabývají prorodinnými aktivitami. Stát jakoby se zbavoval své zodpovědnosti. Proč? Vždyť význam center s plánovaným přechodem od dětských domovů k pěstounské péči, poroste. Pěstouny se stanou lidé, kteří mnohdy ještě vlastní děti neměli. Pro ně bude přijímání zkušeností, rad a vědomostí od rodičů v centrech zvláště cenné. Bez finanční pomoci centra nemohou existovat. Snad i firmy a jednotliví podnikatelé by se mohli více angažovat, podat pomocnou ruku.

Naučme se vážit těch, kteří jsou ochotni udělat něco pro druhé, nejen pro sebe. V dnešní době jich mezi námi mnoho nechodí. Pomozme jim.

Ivana LEVÁ, poslankyně PČR a stínová ministryně kultury