“Můj pohled je standardní”, řekl v pondělí večer v pořadu “Ozvěny dne” na stanici Čro1 – Radiožurnál poslanec Stanislav Křeček v rozhovoru na téma jednání Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny o vydání poslance Davida Ratha k dalšímu trestnímu stíhání, tentokrát ve věci manipulace veřejných zakázek v několika nemocnicích ve Středočeském kraji. Doktor práv a poslanec Stanislav Křeček v tomto rozhovoru předvedl ukázkové pojetí “křeččí logiky”, kdy v jedné větě konstatuje, že policie předložila členům výboru “čtyři šanony, ve kterých je všechno možné, jenom ne věci, o kterých se mělo rozhodnout”, a hned nato konstatuje, že “to samozřejmě nemohlo zabránit, abychom Davida Ratha nevydali, protože v této fázi řízení nemůžeme neumožnit policii, aby pokračovala ve vyšetřování”.
Nechejme stranou skutečnost, že se jedná o Davida Ratha, zabývejme se pouze logikou a myšlenkovým procesem jednoho ze členů Mandátového a imunitního výboru. Pan poslanec Křeček nám včera prakticky předvedl, že policie může v současné době předložit při žádosti o vydání poslance nebo senátora doslova cokoliv, co vůbec nesouvisí s předmětem vyšetřování konkrétní kauzy, a Mandátový a imunitní výbor přesto vydání poslance doporučí.
S vědomím této skutečnosti mne napadá několik otázek. Jedná se obyčejnou poslaneckou hloupost nebo o obyčejný poslanecký strach říct veřejně policii, že rozhodovat se má jenom na základě souvisejících a dobře připravených podkladů? Nebo máme v této “křeččí logice” hledat něco úplně jiného, standardního?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vladimír Mana - profil