Časté personální změny na vedoucích pozicích a dohady, ke kterým v poslední době mezi policejním prezidentem a ministrem vnitra dochází, rozhodně neprospívají stabilizaci bezpečnostních sborů, zejména policie. Vznikají tak oprávněně různé dohady o funkčnosti a skutečných úsporách navrhovaných opatření. Často se hovoří také o tom, že již nejde ani o reformu policie a úspory, ale že jde spíše o dosazení oblíbenců na vedoucí pozice a zbavení se nepohodlných vedoucích pracovníků.

Na základě výsledků porady, která se uskutečnila nedávno na Policejním prezidiu s krajskými řediteli policie, byl předmětem sporu návrh, který počítá se vznikem funkce náměstka policejního prezidenta pro základní činnosti. Měl by pod sebou uniformovanou policii, tedy pořádkovou, dopravní, ale i neuniformovanou policii, tedy Službu kriminální policie a vyšetřování, výkonné celostátní útvary, mezi které patří například útvar pro odhalování organizovaného zločinu, protikorupční útvar a další. Náměstek pro speciální policejní činnosti pak má zodpovídat za zbylé útvary, zajišťující např. odposlechy nebo nasazování agentů, kriminalistický ústav, informatiku, dohled nad zbraněmi a další. A podobně měla být organizována i jednotlivá krajská policejní ředitelství.

Jedná se o obrovský zásah do organizační struktury Policie ČR, kdy by měli být podřizovány jednomu náměstkovi naprosto odlišné činnosti. Tento návrh neobsahovala ani původní reforma policie. Návrh byl projednáván bez řádného připomínkového řízení a jeho realizací by došlo k narušení koordinace a součinnosti mezi jednotlivými útvary, zejména Služby kriminální policie a vyšetřování. Tímto opatřením by byly poškozeny zejména ty útvary, které dosahují dobrých výsledků. KSČM již několikrát své představy o organizační struktuře policie, zejména celorepublikových útvarů, prostřednictvím svých stanovisek sdělila.

Zdeněk MARŠÍČEK, stínový ministr KSČM pro resort vnitra