Přijaté rozhodnutí bylo silně ovlivněno nátlakem dvou mocných států - Velké Británie a Francie; ostatně není přece tajemstvím, že především pro zbrojní koncerny těchto zemí jsou konfliktní regiony lukrativním odbytištěm. Zbraně (oficiálně a pokrytecky »pro ochranu obyvatelstva«) tak bude možné dodávat syrským povstalcům už od srpna tohoto roku. Ostré odmítnutí takového postoje EU Ruskem lze nejen chápat, ale i podpořit.
Vzhledem k tomu, že rokování v Radě EU bylo velmi konfliktní, objevily se názory – s ohledem na konečné rozhodnutí – že ztroskotala společná zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Tady budu oponovat: Neztroskotala. Ono totiž nemůže ztroskotat to, co vlastně fakticky neexistuje!
Společná zahraniční a bezpečnostní politika byla zavedena Maastrichtskou smlouvou v roce 1992 jako jeden ze tří pilířů Evropské unie, a to s výslovným závazkem sloužit míru a mezinárodní bezpečnosti. Při žádném z ozbrojených konfliktů, které od té doby proběhly, EU tomuto závazku nikdy nedostála.
Ostatně bez ohledu na proklamovanou »společnou politiku« se některé členské státy EU do těchto konfliktů přímo zapojily, ať už šlo o Jugoslávii, Irák, Libyi či Mali. Ani nyní zrušené zbrojní embargo nebylo ze strany některých členských států dodržováno.
Rozhodnutí Rady EU o zrušení embarga na vývoz zbraní do Sýrie nelze hodnotit jinak než nejen jako projev ve skutečnosti agresivní a pokrytecké zahraniční politiky EU, ale také jako projev její hluboké politické krize.
Jiří Maštálka, poslanec Evropského parlamentu za KSČM
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kscm.cz
