Věděli jste, že celníci v Řecku dostávají přídavky za včasný příchod do práce? Nebo že do důchodu chodí muži i v 58 letech? A to ještě nazývají plán úspor jako „nespravedlivé a neúčinné obětování se" (!).

Někteří čtenáři se ptají, proč nepíšu více pozitivně. Víte, můj problém je v tom, že úspěchy a dobře odvedenou práci považuji za standard a prostý výsledek nějakého vynaloženého úsilí. A standard dle mého přesvědčení není zapotřebí chválit. Oproti tomu je tu hodně věcí k vyslovení nespokojenosti a hodno změny. A o těch píšu. Tak to tak berte, prosím, a pojďme na událost dne...

Za „nespravedlivé a neúčinné obětování se" považují vládní návrhy odboráři z Adedy (Největší řecký odborový svaz zaměstnanců veřejného sektoru). To je organizace přidružená k posledním stalinistickým komunistům v Evropě (KKE) a zaštiťuje na 700 tis zaměstnanců v oblasti veřejných služeb. Řekové, kteří jako občané zdaleka chudí nejsou, si na stát moc nehrají. Samotné Řecko je ovšem chudé a to proto, že neplacení daní je zde takovým národním sportem. Vzpomínáte si na staré heslo z dob komunismu „kdo nekrade, okrádá rodinu"? Řekové se tím prostě v oblasti placení daní řídí. Architekti, lékaři, vysocí funkcionáři, továrníci, ti všichni zpravidla podle řeckých statistik (ale víte, jak to s nimi je) ročně přiznávají ne více než 10 tis EUR. Přesto mají zpravidla jeden dům na Mykonosu a druhý na Hydře, nějaký ten luxusní byt v Athénách a účty v bankách mimo Řecko. Zatímco Světová banka odhaduje, že 35 % ekonomiky v Řecku jede „na černo", místní ekonomové považují tento údaj za více než optimistický. Státní zaměstnanci v Řecku představují celkem 32% ze všech zaměstnanců a stojí přibližně 40 % veřejných výdajů. Jakmile se ale jen náznakem současná vláda snaží navrhnout úspory, jdou do ulic jako první.

Dále čtěte:

• Alexander Tomský (SSO): Řecký státní bankrot
• Sobotka (ODS): Řecko a Česká republika
• Janota: Na pořadu jednání bude hospodářská situace Řecka

Barroso dnes ve svém vystoupení zvýšeným hlasem konstatoval, že nedohodnout pomoc Řecku je nemyslitelné a nepřijatelné. Merkelová a Sarkozy se odpoledne v Bruselu dohodli následně na tom, že Řecku prostě pomohou na každou cenu. Doslova. Oni dnes dokonce v Bruselu chtějí, aby se z pomoci Řecku stal návod pro podobné případy, čímž de facto jedním dechem neříkají nic jiného, než že se můžeme velmi brzy těšit na natažené ruce z Portugalska, Itálie apod. Jistě, ze svého to platit nebudou, to by jednali a rozhodovali jinak. Proč to všechno? Nehledejte za tím žádnou solidaritu. Kdyby totiž nechali Řecko padnout, což jediné je výchovné jak pro Řeky, tak pro další země v Evropě jako příklad (a zejména ty, které platí eurem), okamžitě by přišli o svůj roky budovaný vliv na stále více států za užití stále méně demokracie.

Až státy Evropy budou jednou díky takovým krokům vlastnit soukromí investoři, kterým tak splatíme všichni ty každý rok rostoucí dluhy, budou zřejmě lidé jako je Barroso, Sarkozy, Merkelová a Berlusconi sedět za odměnu v dozorčích radách. Otázkou je, zda budou místa i pro ty naše politiky, kteří před hlasováním nečetli Lisabonskou smlouvu.

František Matějka, místopředseda Svobodných. Vyšlo na blogu idnes.