Dámy a pánové,

je mi ctí vystoupit na dnešní konferenci v rámci jejího úvodního bloku. Chtěl bych poděkovat organizátorům za pozvání a zároveň pogratulovat k výběru tak aktuálního tématu, jakým program Galileo a jeho využití bezesporu je.

Při otevření tohoto kongresu bych se s vámi rád podělil o svůj pohled na kosmické aktivity a satelitní navigační systémy, zejména pak program Galileo a jeho význam pro Českou republiku, Evropu a svět.

Již sama skutečnost, že se tato konference koná v Praze, odráží hluboký a trvalý zájem České republiky o úspěch projektu Galileo a svědčí o perspektivě, kterou v jeho uskutečnění vidí. S netrpělivostí očekáváme spuštění programu v roce 2014, které vnímáme jako nezbytné pro naplnění cílů, které si Unie a členské státy v oblasti družicové satelitní navigace vytkli.

Včasné zprovoznění systému Galileo je třeba vnímat také jako potřebný další krok v tradici evropských, ale rovněž českých kosmických aktivit. Přestože to možná na první pohled není patrné, Česká republika má v oblasti kosmonautiky a kosmických aktivit na co navazovat. Využívání družicových systémů vždy považovala za jedno z klíčových odvětví.

Týmy českých a československých vědců stály na počátku objevování vesmíru, první český kosmonaut vyletěl do vesmíru již koncem 70. let minulého století a Československo a následně Česká republika využívaly řadu vlastních umělých družic a specializované přístroje vlastní výroby. Vedle základního kosmického výzkumu se vědci úspěšně zabývali také vývojem aplikací kosmonautiky, jako je např. kosmická meteorologie.

Výzkum spjatý s vesmírem má rovněž bohatou tradici na českých vysokých školách a ve výzkumných centrech. Stále více se však prosazuje také v soukromých průmyslových institucích, což je přirozený, žádoucí a vládou podporovaný vývoj.

Česká republika se tradičně orientuje na rozvoj těch aktivit, které kosmonautiku využívají, spíše než na samotné provozování kosmonautiky. V tomto duchu proto i nadále usilujeme o těsnější propojení mezi výzkumem a průmyslem a také o rozšíření povědomí o využitelnosti výzkumu v praxi.

Výzkum vesmíru již není výsadou pouze laboratoří výzkumných center a akademických institucí, přestává být něčím vzdáleným a neuchopitelným. Naopak začíná nabízet hmatatelné výsledky pro každodenní užití. Proto je cílem mé vlády rovněž osvěta a snaha motivovat širokou veřejnost a především firmy k hlubšímu zájmu o tuto nesmírně zajímavou oblast skýtající veliký potenciál především pro hospodářský rozvoj.

Projekt Galileo symbolizuje pro Českou republiku i celou EU vstup do nové éry výzkumu a využívání vesmíru. Představuje zcela unikátní nezávislou iniciativu EU, která využívá nejvyspělejší technologie.

Galileo není prvním mezinárodním či evropským projektem v oblasti vesmíru a kosmických aktivit, do kterého je Česká republika zapojena. Může čerpat ze zkušeností, které v minulosti získala coby člen mnoha mezinárodních organizací zabývajících se touto problematikou. Jako příklad mohu uvést Mezinárodní telekomunikační družicovou organizaci INTELSAT či Evropskou telekomunikační družicovou organizaci EUTELSAT.

V roce 2008 se navíc Česká republika stala prvním postkomunistickým státem, který získal členství v Evropské vesmírné agentuře. Česká republika se zapojila do procesu přípravy a vytváření Evropské vesmírné politiky (European Space Policy) a systémů GMES i Galileo, jejichž součinnost aktivně podporuje, jelikož si uvědomuje jejich zásadní význam napříč odvětvími.

Stejně jako ostatní země využívá Česká republika dlouhodobě družicová data ke sledování nejrůznějších jevů, od stavu lesních porostů, monitorování záplav, územního plánování až po tvorbu meteorologických předpovědí.
 Často se setkáváme s otázkou, zda EU skutečně v době, kdy relativně obstojně funguje americký systém GPS, potřebuje vlastní a především velmi nákladný satelitní navigační systém. Tato otázka se pro mnohé stává aktuálnější v současném období ekonomické krize.

Mohl bych zde hovořit o tom, že v dnešní době, tolik poznamenané řadou bezpečnostních hrozeb, válečnými konflikty a teroristickými útoky mířenými na území USA či jejich spojenců, tedy včetně členských států EU, může kdykoliv dojít k přerušení či omezení signálu amerického GPS. Tento systém, který mnozí z nás denně používají, aniž bychom si to uvědomovali, byl totiž vyvinut primárně pro vojenské účely a vysílání jeho signálu tak může být z bezpečnostních důvodů přerušeno či omezeno.

Naproti tomu od zrodu záměru vybudovat evropský satelitní navigační systém byl v EU kladen důraz, krom bezpečnosti, především na ekonomický potenciál, který takto rozsáhlý projekt přinese pro hospodářský růst a využívání nejvyspělejších technologií. Stručně řečeno, Galileo představuje zcela konkrétní a hmatatelný příspěvek ke zvýšení hospodářské konkurenceschopnosti EU a jejích členských zemí.

Vzhledem k technologickému pokroku a závislosti mnoha odvětví na družicových datech si EU uvědomuje nutnost zajistit si spolehlivý družicový signál, jehož provoz nebude podléhat vývoji politické situace. Bude neustále přístupný pro účely bezpečnostní, komerční, výzkumné, vyhledávací a záchranné apod. Základní služby přitom budou přístupné všem uživatelům, komerční služby budou zpoplatněny a jiné služby budou určeny jen pro autorizované uživatele, jako jsou bezpečnostní složky členských států EU.

Jsem velmi potěšen, že mohu konferenci zaměřenou na Galielo otevřít také proto, že záměr, na němž projekt Galileo stojí, je plně v souladu s klíčovou součástí programu mé vlády. Tou je podpora konkurenceschopnosti, důraz na výzkum a inovace a vysokou přidanou hodnotu. Česká republika přirozeně není kosmickou velmocí. Její ekonomika je založena z valné části na průmyslové výrobě, která se ve stále větší míře zaměřuje na oblasti, v nichž kosmické technologie a aplikace spojené s nimi hrají prim. Ostatně toto téma je také součástí vládní Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti. Kosmické aktivity jsou současně pro Českou republiku výzvou, neboť napomáhají k posunu v před v oblastech, kde máme stále rezervy, například co se týče spolupráce mezi institucemi výzkumu a vývoje a průmyslovou sférou.

Rezervy však vidíme i na úrovni samotné EU. Ta zaostává za USA či Japonskem, pokud jde o průmyslové inovace a technologickou konkurenceschopnost. Včasné spuštění systému Galileo proto nabízí jedinečnou příležitost postavit se tomuto trendu a ukázat, že Unie myslí své deklarované priority, mezi něž oblast inovací a konkurenceschopnosti patří, vážně. Nejde tu pouze o prestiž. Jde tu především o zhodnocení samotného procesu vývoje a budování systému v průmyslových aplikacích, a tím v posílení růstu a zaměstnanosti.

Rád bych připomenul, že významným a symbolickým mezníkem v historii českých kosmických aktivit se stalo nedávné rozhodnutí přemístit sídlo GSA do Prahy. Česká republika si váží této příležitosti a hodlá dostát svým hostitelským povinnostem. Taktéž chce využít potenciál, který tento přesun skýtá, pro rozvoj českého podnikání a průmyslu i pro růst evropské konkurenceschopnosti a mezinárodní prestiže. Česká republika bude tak i nadále dělat vše pro to, aby byl program Galileo úspěšně spuštěn co nejdříve a aby našel co nejširší uplatnění.

Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost a těším se na Vaše podnětné prezentace a následující diskuse.