Tak počátkem roku pletl bič na osoby páchající přestupky, zejména majetkové a proti veřejnému pořádku, s myšlenkou, že třetí takový přestupek v řadě by byl už trestným činem. Dojatá veřejnost, zejména na severu Čech, mu zatleskala a neptala se, jak to, že panu ministrovi najednou nevadí, že tím vzroste počet pachatelů trestné činnosti, a tedy i patrně počet vězňů ve výkonu trestu odnětí svobody, nad kterým pan ministr koncem loňského roku ronil slzy s tím, že vězňů je moc. Ani nové věznice, které jsou nyní otvírány, na jejich počet nestačí, ale o tom nepadlo ani slovo. S návrhy na amnestii zatím raději nepřichází, není s nimi totiž nejlepší zkušenost a veřejnost by to asi ani od něj nepřijala kladně.

Ani myšlenka zjednodušení možnosti pro podmíněně propuštění z výkonu trestu není na veřejnosti populární, proto o nich pan ministr zřejmě také raději nemluví, i když návrhy v tomto směru podávány jsou.

Mnohem vděčnějším tématem jsou oběti trestné činnosti. Ministr proto prezentoval záměr zákona, kterým by tyto osoby měly získat více práv. Vypadá to velice líbivě a ohleduplně, ale je nutno předem říci, že jde spíše o populismus. Práva a povinnosti jak poškozených, tak orgánů činných v trestním řízení upravuje trestní řád, který byl nedávno upravován právě s ohledem na možnost přiznat obětem trestné činnosti i nemajetkovou újmu. Nevím tedy, proč už v této novele nedošlo k případným úpravám a změnám. Poškození, ovšem pouze v důsledku násilné trestné činnosti, mají mít podle ministrem propagovaného nového zákona právo na získání odborné právní pomoci. To ale mají již podle současné úpravy, což platí i o případné peněžité pomoci, pokud jde o náhradu škody v zákonem stanovených případech. A pokud jde o právo na citlivé zacházení – nevím, jak ho vymezit, ostatně pokud se někdo nechoval zdvořile dosud, asi to žádný zákon příliš nezlepší. Spíše se mi zdá, zda nejde o další z řady zákonů ve stylu „čím více zákonů, tím větší nepořádek“.

Není přitom divu, že s těmito zákony přichází pan ministr právě v současné době. Když se o někom kladně hovoří, je jistě obtížnější jej odvolat. Ale co třeba skutečný krok ve prospěch všech poškozených? V připravované novele trestního zákoníku ohledně dohody o vině a trestu jsem například navrhovala přímo uvést, že tuto dohodu nelze schválit bez kladného vyjádření poškozeného. Jinak totiž nejsou v této novele žádná omezení, což umožní vznik výrazně korupčního prostředí. Ale v tomto směru žádné kroky pan ministr nedělá. I to o něčem svědčí!

Nepodporuji hrátky některých koaličních stran, které chtějí odvolávat ministra ne proto, že něco dělá špatně, ale proto, aby dostaly na jeho pozici „svého“ koně. Odmítla jsem proto statovat na mimořádné schůzi Výboru pro bezpečnost při podobném pokusu pana Johna. To ale rozhodně neznamená, že vnímám kroky ministra Pospíšila jako skutečně prospěšné.

Marie Nedvědová, poslankyně PČR za KSČM

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.