AČR se chystá zbavit jedné ze silných zbraní, které máme a nakoupit za velké peníze jinou univerzálnější, ale v boji méně použitelnou zbraň. Méně bojeschopnou právě v současných konfliktech.
V následujícím textu se pokusím své stanovisko obhájit. Také pokládám základní otázku – jaká je vlastně koncepce AČR? Má se naše armáda postupně transformovat do několika specializovaných jednotek? V konečném důsledku to vlastně znamená rezignaci na obranu území našeho státu vlastními silami.
Nebo máme chtít armádu, která je všestranná / vševojsková? Nebavím se o masivní armádě typu ČSLA, která měla zcela jiné rozpočtové nároky a účel. Bavme se o armádě, která zachová všechny druhy zbraňových systémů, nutné k pokrytí celého spektra realistických hrozeb a udržení kontinuity výcviku, byť v malém počtu. Zatímco technika se dá sehnat poměrně rychle (a „princip odložené potřeby“ s tím počítá), zkušení piloti, velitelé a střelci s vypilovanou, aktuální taktikou, kteří pak vycvičí nováčky, nikoli.
Pár poznámek na začátek:
- Mám pocit, že pan ministr Stropnický má o své ministerstvo zájem. Narážky opozice na to, že je to herec odmítám. Jeho kroky ukazují, že snaží současnou neveselou situaci zlepšit. Právě proto nerozumím pokračování v politice jeho předchůdců a likvidaci našeho vrtulníkového bitevního letectva.
- Rád bych otevřel veřejnou debatu na toto téma a doufám, že dojde k přehodnocení priorit MO ČR a tím zabráníme dalšímu poklesu schopnosti naší armády bránit naši zemi – nejdůležitějšímu úkolu, který má.
- Armádní investice mají v naší zemi velmi špatnou pověst (cena / výkon, korupce, politická objednávka, pomoci spojencům a ne to co armáda potřebuje). Přidá se tato zakázka k mnohým dalším?
- Nejde zde primárně o nahrazení jednoho modelu vrtulníku jiným, ale o zrušení bojových schopností vrtulníkového letectva, protože uvažovaná náhrada nejenže nemůže vůbec plnit stejnou roli jako Mi-24V/Mi-35, ale sama nedokáže obstát pod palbou ani chránit ostatní typy vrtulníků v naší výzbroji.
Co se vlastně děje?
- MO chce vyřadit zánovní bitevní vrtulníky Mi-24V (Mi-35) a koupit víceúčelové transportní helikoptéry (dále LMH/MMH – Light/Medium Multi-purpose Helicopter) [1]
- Myšlenka pochází z civilními analytiky i vojenskými odborníky kritizované Bílé Knihy Obrany z roku 2011[2]
- Ve skutečnosti dost možná jde o přenesení nákladů z IZS do armády: ta má obětovat bojové vrtulníky, aby pro činnost IZS pořídila například Medicoptery 117 (BK-117C2 = Airbus EC-145 = UH-72) [3]
- MO Martin Stropnický chce v tomto roce (2015) vyhlásit tendr na 12 nových bitevníků. Dle jeho slov jde o zakázku v hodnotě minimálně 4,2 mld. Kč. Tato investice se pohybuje v řádu celkových ročních investičních výdajů AČR.
Proč je nákup nových vrtulníků vůbec prioritou? To je otázka do pranice a na pana ministra. Opravdu je tato investice, ze všech možných tak zásadní?
Podrobně rozeberu argumenty pro výměnu vrtulníků níže. Nejdříve se však podívejme co se děje ve světě. AČR nežije ve vzduchoprázdnu a je relevantní sledovat, co dělají jiné armády.
ČR versus světové trendy
- Irák, napadený Islámským státem, nedávno po celém světě zoufale sháněl bitevníky Mi-24 a Mi-28
- Polsko, ohrožené Ruskem, zrušilo projekt LMH: upřednostnilo provoz Mi-24 a nákup nových bitevníků
- Ukrajina vítězila s nasazením Mi-24, bez nich proti de facto vševojskové armádě separatistů prohrává.
- Británie nahradila MMH Lynx bitevními WAH-64
- Turecko, ohrožené Islámským státem koupilo bitevní A-129 i s licencí
- Indie pořídila v roce. 2014 bitevní AH-64
- USA stále provozují a modernizují své AH-64 a AH-1
Proč je bitevní vrtulník důležitý?
Základem moderní armády je mobilita. Slovem moderní míním cokoli od dob Attilových stepních jezdců. Vrtulníkové letectvo má výbornou mobilitu a poskytuje pěchotě vynikající součinnost při ničení nepřítele. Ale …
Například ve Vietnamu se ukázalo, že transportní a lehké vrtulníky mají pod palbou i lehkých pěchotních zbraní těžké ztráty. Proto vzniklo provizorní řešení - vyzbrojit lehké a střední dopravní helikoptéry; výsledek - UH-1C Gunship, AH-6 (až v roce 1967 byly nasazeny čistě bitevní AH-1.)
To však byl jen částečný úspěch - konstrukcí transportní stroje jsou pořád moc zranitelné
Řešení? Na ochranu (eskortu) transportních strojů a útočné mise byly vyvinuty bitevní vrtulníky [5]
Bitevníky přežijí zásahy, které by civilním či „militarizovaným“ civilním strojům byly osudné. I poškozené se často „dovlečou“ do bezpečí, namísto aby havarovaly na nepřátelském území. Umí efektivně chránit transportní vrtulníky před palbou nepřátel, „vyčistit“ jim místo k přistání. Efektivně bojují proti invazním silám.
A co je dnes ve světle událostí současných událostí důležité – bitevní vrtulníky umí efektivně bojovat s diverzanty, přepady a obsazovacími silami např. „zelených mužíčků“ či komandy radikálních islamistů.
Argumenty pro rušení bitevníků
1) Životnost skončí v roce 2016
Argument z Bílé knihy, MO ČR: „životnost končí v příštích deseti letech“, „životnost Mi-24 skončí v roce 2016“
Skutečnost:
- Naše Mi-24V jsou 8-11 let staré (deblokace dluhu RF)
- Životnost do generálky je 20 let, tzn. do 2026, po generálce lze stoje provozovat ještě mnoho let
- Životnost draku je ale v praxi přes 30 let, tzn. > 2036
- Ke generálním opravám helikoptér i motorů je certifikovaný LOM Praha, certifikovaný jako jediný podnik v NATO od Milu a Klimovu k veškerým modernizacím a opravám vč. GO vrtulníků i jejich motorů [11]; AČR má mít na Mi-24 plné sklady dílů, které se za kontroverzní ceny kupovaly v 90. letech
2) Nejsou interoperabilní dle norem NATO
Opět jde o argument z Bílé knihy.
Skutečnost:
- naše Mi-24V se bez problémů účastnily cvičení NATO „Clean Hunter“ i prestižních cvičení „NATO Tiger Air Meet“ a excelovaly na nich v rolích ozbrojeného doprovodu a „čištění“ výsadkových zón
- pro skutečný boj v rámci NATO chybí jen snadno integrovatelné šifrované IFF a ARC-210; civilní/NATO-kompatibilní IFF a radiostanice pro výcvik s NATO ale máme
3) Mi-24V mají nízkou balistickou ochranu
Skutečnost:
- Mi-24 patří mezi těžce pancéřované stroje:
- 5 mm pancíř přední části trupu (posádky)
- 5 mm pancíř motorů (odolává odstřelovačské ráži 7,62x51 NATO)
- Pancéřované čelní překryty kokpitu, odolné těžkému kulometu .50 BMG (12,7x99 NATO)
- Pancéřovaná sedadla pilota a střelce
- Protistřepinová přepážka mezi pilotem a střelcem (jako u AH-64 Apache)
- Plánovaná „náhrada“ za Mi-24 nemá balistickou ochranu žádnou!
4) NATO tuto část obrany zvládne lépe
Zde [6] například generál Petr Pavel pro DVTV: „Mi-24 představují opravdu velkou bojovou hodnotu, ale naše armáda tento prostředek přímo nepotřebuje, protože na koaličním základě je těchto vrtulníků více a modernějších“
Velmi si vážím pana generála, který jako správný profesionál na svém místě, obhajuje politická rozhodnutí. Zde, ale narážíme na zásadní věc.
Jde o tvrzení, že to co si zrušíme, nám 100 % dodají spojenci. Zbraně moderní armády jsou neuvěřitelně efektivní, ale potřebují vysoký stupeň kooperace a součinnosti. Když vám nějaká zbraň chybí a soupeř to ví (což ví), dokáže toho nemilosrdně využít. Také když se mluví o NATO, tak se bavíme o NATO s USA. V případě zapojení pouze čistě evropských zemí (z jakéhokoliv důvodu), situace již tak růžová nebude. Konflikt v Libyi ukázal, že samotné evropské armády NATO nejsou schopny vézt intenzivní válku (i víceméně jednostrannou) v délce měsíců.
V případě operací NATO v expedičních misích toto nebude problém, tam jde o připravované akce, kde je dopředu jasné, kdo co dodá. Armády NATO mají iniciativu. Horší to je pak v obraně vlastního území a v situacích, kdy iniciativu má nepřítel.
Například připomeňme situaci z roku 2003, kdy se Turecko cítilo být ohroženo Irákem a požádalo NATO o pomoc dle čl.4 Severoatlantické smlouvy: vyslání PVO Patriot a letounů včasné výstrahy. Německo, Francie a Belgie to vetovaly, protože by pomoc „ohrozila mírové řešení“ a „dala najevo, že diplomacie neuspěla“
V článku 3 Severoatlantické smlouvy se také píše: „státy ... budou udržovat svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ - „i“ není „nebo“.
Obávám se, že řetěz, je pouze tak silný jako jeho nejslabší článek. V případě útoku na státy NATO, ať už je útočník odkudkoli, dojde první k útokům na jednotu aliance, psychologické válce (očernění obránce jako před Mnichovskou konferencí) a mediální manipulaci: státy NATO jsou jakožto vyspělé demokracie zvláště citlivé na vyvolání protiválečných nálad obyvatelstva, které mohou efektivní pomoc spojenci znemožnit. Situace, kdy je AČR vnímána pouze, jako logistická pomoc s podpůrnou funkcí značně omezuje naši vyjednávací pozici a může se nám šeredně vymstít. Ostatní nám pomohou, když uvidí, že svou obranu bereme opravdu vážně, máme ji připravenou a v prvé řadě nasazujeme své životy, nikoli druhých.
5) Rusko - Mi-24 musí pryč, jsou ruské
Ministr obrany Martin Stropnický: „Jinak to, co je potřeba, co v materiálu bude a co vyplývá z faktů, je obměna vrtulníkového parku. Musí začít v roce 2017, což znamená vyhlásit tendr příští rok. Je to naše specializace, navíc tam máme stále ruskou výbavu a začínáme mít problémy se servisem a přísunem dílů. Není to sice vážné, ale situace není příjemná.“ [7]
Skutečnost:
- Úplně stejně ruské, konstrukčně příbuzné Mil Mi-171Š (s Mi-24 sdílí řadu ND) hodláme provozovat ještě mnoho let; jako CH-178 je provozuje například i Kanada (která mimochodem byla největším kritikem Ruska za anexi Krymu, s provozem vrtulníků nemá problém)
- Když můžeme provozovat Mi-171, můžeme provozovat i Mi-24
- Navíc - LOM Praha s podporou NATO získal status plnohodnotného servisu Mi-17/24, na úrovni ruského Milu, i pro generální opravy a modernizace
- Dočasné problémy s dodáváním ND z Ruska jsou způsobeny sankcemi, které nebudou trvat věčně a v každém případě je budeme muset vyřešit kvůli našim Mi-171, kterých si vysoce cení USA [14] i NATO [15] a MO v čele s ministrem Stropnickým je hodlá provozovat i dále [5]
6) Bitevní vrtulníky jsou slepou větví bezpečnostní strategie
„Evropě nehrozí skutečné nebezpečí masivního vojenského útoku třetí země. Pokud ano, budeme o tom vědět dlouhou dobu dopředu. Je proto dobrou otázkou, zda investovat do "kladiva na tanky" nebo do "skalpelu na teroristy".“
Konflikt na Ukrajině a Irák dokázaly opak. Doktrína, „mohou nás ohrozit jen teroristé“, doznívá. Naši západní spojenci si to začínají uvědomovat. Ruská federace této doktríně nikdy nepodlehla a udržuje si silnou konvenční armádu. Česká Republika se tedy chystá připravit na minulou válku.
Pan ministr na otázku jaká, by měla česká armáda být, odpověděl: „Ne nakreslená podle fotek z posledního konfliktu.“[7] Naprostý souhlas. Poslední konflikty jsou ale Ukrajina a Irák, kde si militanti sehnali desítky tanků a raketometů a ne 9/11, kde ukradli osobní letadlo.
7) Tlaky ze strany Integrovaného Záchranného Systému (IZS)
Ano, pokud zakoupíme „Medicoptery 117 C2“ (= EC 145 / UH-72), pak jistě posílíme schopnost IZS. Stojí to ale za destrukci jedné části naší armády? Můj názor je, že armáda je nástroj na efektivní destrukci nepřítele. Úkol IZS je úplně jiný, chránit obyvatele. Armáda a IZS si navzájem mohou pomáhat, ale ne na úkor jejich vlastní primární funkce.
Důsledky vyřazení Mi-24
- Úplná ztráta schopnosti („způsobilosti ozbrojených sil efektivně působit“) boj pomocí bitevních vrtulníků (zmizí výcvik, taktika, zkušenosti …)
- Mnohamiliardové náklady (v případě „Medicopterů 117C2“/EC-145 jde o odhadem 4,2 miliardy Kč bez náhradních dílů a zázemí)
- Naprostá závislost na outsourcingu časti naší armády do NATO
- „Náhrada“ Mi-24 bez podpory bitevníků by nesměla do boje (viz současný Afganistán, kde bez podpory bitevních vrtulníků vrtulníky ve dne nelétají)
Co může MO ČR dělat?
Zjednodušeně jsou na stole dvě varianty:
1) Koupit nové vrtulníky. Cena: minimálně 4,2 mld. Kč
2) Provést „americkou“ [8] modernizaci (obdobně jako u Mi-171Š) + generální opravu. Odhady se pohybují mezi 195 – 890 mil. Kč. Provést generální opravu W3 Sokol pro IZS. Ta by stála cca 1,2 mld. Kč. Celkem tedy 1,4 - 2,1 mld. Kč.
Doufám, že zvítězí hlas rozumu a druhá uvedená varianta. Uvítám odbornou diskusi s představiteli Ministerstva obrany, ale i nápady, jak pana ministra přesvědčit o tom, že může naší armádě pomoci ušetřit několik miliard, při zachování vyšší bojové síly.
Zdroje:
[1] http://www.denik.cz/z_domova/armada-chce-koupit-16-viceucelovych-vrtulniku-do-roku-2020-20140408.html
[3] Co je Bílá kniha o Obraně? http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/bila-kniha/otazky/casto-kladene-otazky-55817/#1
[4] http://www.armadninoviny.cz/nove-vrtulniky-pro-armadu-ceske-republiky-1.html
„Jak načrtl Náčelník Generálního štábu Petr Pavel, Armáda ČR jednoduše nemá peníze na nákup čistě bitevních strojů, jako jsou AH-64 Apache nebo Eurocopter Tiger. Jedinou schůdnou cestou je nákup víceúčelových vrtulníků, jenž mohou plnit nejrůznější spektrům úkolů – bojové, transportní, záchranné, MEDEVAC nebo civilní úkoly Integrovaného záchranného systému.“
[5] * HN: Jakých vrtulníků se obměna bude týkat?
Sokoly, které se používají na přepravu lidí či jako záchranná služba, budeme mít dva v prosinci po generální opravě a chceme nechat zgenerálkovat také další čtyři. Životnost se protáhne o několik let, ale jedna oprava vyjde na 120 milionů. Velké dopravní vrtulníky Mi-17 máme do roku 2022, ty novější Mi-171 nejméně do roku 2028, takže je neřešíme. Bojové Mi-24 ale končí a potřebujeme, aby nejpozději od roku 2018 nabíhaly nové, jde o dvanáct kusů. Vypíše se soutěž, musíme o ní rozhodnout do konce roku, příští rok se to vyhlásí. Dodání u takové techniky je dva roky. Minimální cena za kus je 350 milionů.
[6] Dedikované bitevní vrtulníky:
- Posádka sedí v tandemu namísto vedle sebe, čímž je umožněno použití užšího trupu, který představuje menší cíl při příletu či útoku
- Konstrukce „by-design“ počítá s poškozením stroje nepřátelskou palbou (praxe: desítky až stovky zásahů); proto jsou bitevníky pancéřovány, kritické části jsou zesíleny, klíčové systémy jsou redundantní
- Mají rychlopalný kanon v otočné věži, schopný rychle zaměřovat cíle a přenášet palbu (pilot nemusí zdlouhavě mířit celým strojem a tím se zbytečně dlouho vystavovat palbě)
- Jejich posádky vyvinuly a na cvičeních dále zlepšují speciální taktiku nasazení
[7] Rozhovor s generálem Petrem Pavlem. http://video.aktualne.cz/dvtv/pavel-armada-potrebuje-190-novych-transporteru/r~767bf922e82411e3a7ff0025900fea04/
[8] Severoatlantická smlouva - http://www.mocr.army.cz/nato/dokumenty/dulezite-dokumenty-2411/
[10] Alternativa: „americká“ modernizace
- České projekty modernizace Mi-24 vycházely na stovky milionů korun za kus
- USA nám ale ko-financovaly modernizaci Mi-171Š instalací termovize a laserového značkovače cílů, lehčí balistické ochrany a vybavení plně kompatibilního s NATO a dohlédly, aby vyšla v přepočtu na 18 milionů Kč/kus; ta samá modernizace je přesně to, co potřebují naše Mi-24V
- Generální oprava Mi-24 stojí v LOM 1,2 [12] až 70 [13] mil. Kč
- „Americká“ modernizace a generálka všech Mi-24 by tak vyšla na 195 - 890 mil. Kč
- Generálka W3 Sokol pro IZS by stála 1,2 mld. Kč
- Dohromady 1,4-2 mld. Kč oproti >4,2 mld. za LMH
- A k tomu zachování „opravdu velké bojové hodnoty“
[11] http://www.armadninoviny.cz/reportaz-vrtulnikovy-guru-lom-praha-s-p-.html
[12] https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/generalni-oprava-letecke-techniky-mi-24
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš Pajonk
