Chtěl bych všem úředníkům, a to nejen v Litoměřicích, vyjádřit svou podporu a vyjádřit jim velké uznání za jejich snahu. I když se české úřady vrací do dob „kancelářského pravěku“, kdy hlavním pracovním nástrojem je papír a tužka, jen díky nasazení řadových úředníků dnes systém vyplácení sociálních dávek alespoň částečně funguje.

Včera jsem se také seznámil s Prohlášením informatiků Úřadu práce ČR, kteří mimo jiné tvrdí, že nebylo zvoleno vhodné technické ani softwarové řešení, na což upozorňovali od poloviny loňského roku. Jak je v případě stávající pravicové koalice zvykem, nikdo je neposlouchal.

Je až šokující, že ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo v souvislosti se sociální reformou připravovat vznik Jednotné datové základny a vývoj nových aplikací až na podzim minulého roku! U minulého dodavatele softwaru navíc podle všeho – na rozdíl od stávajícího „moderního“ systému – nedocházelo k chybám ani ztrátě dat. Informatici navíc tvrdí, že zakázky pro dodavatelské firmy byly zadány mimo platný zákon o veřejných zakázkách. To je v případě ministra za TOP 09, tedy stranu, která se zaklíná transparentností veřejných financí, na pováženou. Celá tato akce a přidělení zakázky je navíc podle všeho předražená.

Připomínám, že dnes je poslední termín, kdy by měly úřady práce vyplatit všechny zbývající dosud neuhrazené sociální dávky. Na tomto z velké části nefunkčním systému je závislá celá řada sociálně slabých rodin, kterým stát na základě platné legislativy přiznal sociální dávky. V případě včasného nevyplacení peněz nebo kolapsu systému může být kdykoliv v budoucnu ohroženo např. zdraví nebo výchova dětí v těchto sociálně slabých rodinách.

Ministr Drábek nechal společně s Úřadem vlády ČR vytisknout a formou komerční přílohy v denním tisku počátkem tohoto roku vydat průvodce novinkami v sociálním systému. Tato šestnáctistránková příloha nejenže obsahovala více obrazového materiálu, nežli textu, ale v kontrastu s dnešní realitou ujišťovala občany o vysoké kvalitě sociální reformy, efektivitě vynakládaných prostředků a funkčním systému vyplácení sociálních dávek.

Jestliže dnes ministr Drábek v souvislosti s popisovanými problémy mluví o virtuální realitě, je třeba jej vyvést z omylu. Jedinou virtuální realitou, která se ve veřejném prostoru objevila, byla jeho jistě nepříliš levná brožura plná usměvavých dětských tváří, spokojených seniorů a ještě spokojenějších zaměstnanců. To byli zřejmě ti, kteří se s Drábkovou reformou ještě nesetkali.

Mimochodem, změně systému vyplácení sociálních dávek byla v této brožuře věnována pouze jedna strana, a to až na samém konci celého materiálu, jehož autor na svět evidentně pohlížel skrze růžové brýle. Jestliže se zde například tvrdí, že „zavedení jednotného výplatního místa pro občany znamená, že nebudou muset obíhat několik úřadů jako doposud“, autor tím chtěl zřejmě říci, že namísto několika průměrných front si vystojí žadatel o sociální dávku frontu pouze jednu, za to ale pěkně dlouhou. Ne nadarmo proto nyní po internetu koluje vtip, že ministr Drábek je novodobým držitelem rekordu, neboť se mu podařilo vytvořit nejdelší frontu po roce 1989.

Je to zkrátka diletantství ministra Drábka a týmu jeho lidí na MPSV. Drábek by se tak po Josefu Dobešovi měl stát dalším adeptem na odchod z vlády. Doufáme i za občany, že jeho trápení nebude trvat tak dlouho, jako trápení prvně jmenovaného.