Podle tvrzení hlavního zpravodaje Davida Martina byla dohoda od počátku projednávána netransparentně, bez zapojení občanské společnosti a snahou bylo dohodu schválit ve zrychleném procesu bez účasti veřejnosti. O smlouvě před hlavním hlasování na plénu jednaly také parlamentní výbory (INTA, JURI, ITRE, DEVE, LIBE), které souhlasně vydaly zamítavé stanovisko ke schválení ACTA.

Europoslanec Pavel Poc (ČSSD) dodává: "ACTA je jednoduše paskvil. Zákony se mají dělat jinak. Zákon má připravit vláda nebo v tomto případě Evropská komise a schválit ho má zákonodárný orgán, v tomto případě Evropský parlament. Aby zákonné závazky pro evropské občany vznikaly u stolu, kde se sejde několik amerických firem z oboru biotechnologií a multimédií a prostřednictvím smlouvy se je pokoušely oktrojovat celému světu, to je nehoráznost!"

Ze strany evropské pravice byla snaha hlasování o osudu ACTA odročit, to se však nepodařilo. "Postoj některých takzvaně pravicových kolegů si musí analyzovat a vysvětlit jejich voliči, kteří je do poslaneckých křesel dostali. A jsem naopak potěšen jednotným postojem sociálně demokratické frakce, která od počátku požadovala zamítnutí dohody ACTA."

Problém porušování práv duševního vlastnictví je třeba řešit. Komise však měla nejprve přezkoumat směrnici o dodržování práv duševního vlastnictví (IPRED) a přizpůsobit relevantní právní předpisy EU, než začala o ACTA jednat.

Evropské podniky a evropští spotřebitelé, jejichž organizace nebyly přizvány na jednání neměly žádnou možnost podobu dohody ovlivnit. Takovou možnost neměl ani Evropský parlament, a proto jediné odpovědné rozhodnutí, které mohl učinit, bylo dohodu odmítnout.

"Děkuji všem, kdo se připojili k protestům proti ACTA, která měla být původně tajnou dohodou, o které se občanská společnost neměla dozvědět dřív, než vstoupí v platnost."