Ačkoli zákon přináší řadu zjednodušení i vyjasnění současných procedur, je návrh zákona kritizován především proto, že znamená zpřísnění podmínek pro nabytí státního občanství. Nicméně základní přístup zpřísnění pravidel pro nabytí státního občanství je dle mého názoru správný.

Myslím si, že udělení statusu občanství České republiky je do jisté míry privilegium. Nejde o žádný nárokový model, kdy nabytí občanství by se mělo podobat modelu vhození mince do automatu, který pak automaticky splní požadovanou službu. Z nabytí občanství plynou závažné oboustranné důsledky jak pro stát, tak pro nového občana. Společnost má právo trvat na splnění zásadních kritérií, než občanský status udělí. Je nezbytné vyzdvihnout, že i bez udělení občanství v naší zemi mohou legálně žít a pracovat desítky tisíc osob (např. na základě povolení k trvalému pobytu, v rámci pravidel platných v EU apod.). Bezesporu chceme, aby schopní, vzdělaní a pracující lidé u nás mohli vytvářet hodnoty a přispívat tak k růstu (rozvoji) naší země, to ovšem neznamená automatický přístup k občanství ČR.

Pokud je kritizováno, že za splnění zákonných podmínek má vždy následovat udělení státního občanství (= nárokovatelnost občanství), pak s tímto požadavkem nemohu souhlasit. Nabytí státního občanství vždy vyžaduje splnění přesně definovaných podmínek, které se vážou k pobytu žadatele na území ČR a vyzdvihují jeho vztah k naší zemi. Neudělení občanství je soudně přezkoumatelné, tedy žadatelům je zajištěna plná míra ochrany jejich práv. Soud může rozhodnutí o neudělení státního občanství zrušit a vrátit ministerstvu vnitra k dalšímu řízení, pokud zjistí, že úředník překročil uznatelné meze úvahy, zda občanství lze či nelze udělit, nebo pokud jeho úřední odůvodnění je nepřezkoumatelné pro nedostatečnou argumentaci. V každém případě se žadatel vždy musí v mezích zákonných kritérií od ministerstva dozvědět, proč mu nebylo uděleno, a může se bránit tomuto rozhodnutí před nezávislým soudem.

Nemohu souhlasit s automatickým udělováním občanství, kde by chyběla možnost předem určených mezí úvahy, zda žadatel skutečně prokázal svůj vztah k naší zemi. Nemůžeme odhlédnout ani od bezpečnostních rizik, která by takový automatismus u některých problematických žadatelů přinášel. Ostatně obdobná úprava pravidel udělování státního občanství platí v řadě států EU, a proto základní principy navrhované legislativy zasluhují podporu, i když nelze vyloučit dílčí změny, ukážou-li se potřebné.

Stanislav Polčák
poslanec, předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvo