Vláda na svém dnešním zasedání schválila novelu občanského soudního řádu z dílny ministerstva spravedlnosti, která řeší dlouhodobě neúnosné zatížení Nejvyššího soudu a posiluje jeho roli jako sjednotitele judikatury.
Součástí novely je také posílení procesních práv nezletilých dětí a elektronizace některých úkonů v občanském soudním řízení.  
 
„Nejvyšší soud je v posledních letech přetížen neúměrným množstvím dovolání v občanskoprávních a obchodních věcech, která nestíhá v přiměřené lhůtě vyřizovat. Ministerstvo spravedlnosti proto předložilo vládě novelu občanského soudního řádu, která zavádí novou koncepci přípustnosti dovolání. Ta přispěje k obřemenění Nejvyššího soudu, jehož hlavním posláním je sjednocování rozhodovací praxe soudů nižších instancí, a k  zrychlení celého řízení,“ uvedl po jednání vlády ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, tedy soudu odvolacího, a to za předpokladu, že to umožňuje zákon. Základem stávající podoby dovolání v civilních věcech je novela občanského soudního řádu účinná od 1. ledna 2001, která umožnila takřka úplný hmotněprávní přezkum napadeného rozhodnutí. Následoval značný nárůst počtu dovolání a užívání tohoto institutu i ve zcela neopodstatněných případech. Nejvyšší soud každým rokem eviduje více než 5000 nevyřízených dovolání. Kvalita sepsaných dovolání je navíc často na velmi nízké úrovni, což práci soudu výrazně ztěžuje.

Novela proto stanoví pro oblast dovolání následující koncepční změny:

- svěření jednoduché rozhodovací agendy v soudním řízení jedinému soudci, a to předsedovi senátu nebo pověřenému členu senátu, avšak pouze v zákonem výslovně stanovených případech (např. odmítnutí opožděného dovolání), 
 
- zcela novou koncepci přípustnosti dovolání (o přípustnosti dovolání rozhoduje výlučně Nejvyšší soud, cílem je sjednocení judikatury), odpadají tak zákonem stanovené důvody přípustnosti (např. rozdílnost rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně), 
 
- omezení dovolacích důvodů na jediný, jímž je nesprávné právní posouzení věci (Nejvyšší soud má být především právní instancí, nikoli skutkovou), 
 
- novou možnost Nejvyššího soudu svým rozhodnutí změnit rozhodnutí odvolacího soudu (případně i soudu prvního stupně), v případě, že skutečnosti vyplývají ze spisu, 
 
- lhůtu pro rozhodnutí o přípustnosti dovolání (Nejvyšší soud musí rozhodnout do 6 měsíců), 
 
- zcela novou definici přípustnosti dovolání (neobsahující vágní definici zásadního právního významu), když dovolání bude přípustné v případě, kdy odvolací soud se odchýlil od judikatury Nejvyššího soudu, předložená otázka není judikatorně vyřešena nebo je rozhodována Nejvyšším soudem rozdílně, má být již vyřešená právní otázka posouzena jinak.  
 
- nutnost jednomyslného rozhodnutí senátu o nepřípustnosti dovolání.
 
Důležitou součástí novely je také posílení procesních práv nezletilých dětí v občanském soudním řízení. Návrh zavádí institut tzv. důvěrníka nezletilého. Tímto reflektuje Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí a Úmluvu o právech dítěte, která stanovuje možnost poskytnout dětem další procesní práva v soudním řízení, zejména právo požadovat pomoc vhodné osoby dle jejich volby.
 
Novela dále posiluje i elektronizaci justice v občanském soudním řízení. Výslovně upravuje možnost využití videokonferencí při dokazování v  civilním řízení či zavádí možnost podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu prostřednictvím elektronického formuláře. 
 
O novele občanského soudního řádu budou nyní rozhodovat poslanci. Pokud projde úspěšně zbývajícím legislativním procesem, mohla by nabýt účinnosti již na začátku příštího roku.
 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.