Za jedno z těch, o kterých to platí, považuji to, že se 29. září roku 1881 v tehdejším rakousko-uherském, dnes ukrajinském Lvově, tehdy Lembergu, narodil jeden z nejvýznamnějších politických filosofů a ekonomů 20. století Ludwig von Mises. Jeho dlouhý život a neustálá práce - zemřel 18. října 1973 v úctyhodném věku 92 let - mu umožnily zanechat hlubokou a nepřehlédnutelnou stopu ve společensko-vědním a ekonomickém myšlení současnosti.

I jeho životní osudy jsou mimořádné. Putoval ze Lvova do Vídně, poté z Vídně, kde studoval na univerzitě a více než tři desetiletí pracoval, do Ženevy, kam se uchýlil před Hitlerem, a ze Ženevy do New Yorku, když začínalo být jasné, že ani Ženeva pro něho není bezpečná. Poslední tři desetiletí života prožil ve Spojených státech.

Mises je bezkonkurenčně - srovnávat se s ním může snad jedině jeho nejvýznamnější žák Friedrich von Hayek - největším obhájcem trhu a ekonomické svobody ve 20. století, minimálně v jeho prvních dvou třetinách, po jejichž uplynutí toto pomyslné žezlo převzal Milton Friedman. Je dobře, že byla v roce 2006 do češtiny přeložena jeho nejvýznamnější kniha „Human Action" (pod názvem „Lidské jednání"). Tato bible klasických liberálů, která vyšla anglicky prvně v roce 1949, měla řadu předcházejících německých verzí, na kterých Mises pracoval již od počátku 20. století.

Mises byl důsledným, až fundamentalistickým obhájcem trhu a ekonomické svobody a stejně tak byl důsledným, až fundamentalistickým odpůrcem socialismu a státního intervencionismu vůbec. Ne náhodou proto propagoval „human action", svobodnou lidskou aktivitu, a ne náhodou byl nesmiřitelným odpůrcem organizování lidské společnosti na základě jakéhokoli „human design", tedy projektu, konstrukce, plánu. Kolem toho se točí a točilo veškeré jeho konání, které v Evropě i Americe tak dlouho, tak rezolutně a neústupně, tak osamoceně a často nepochopeně prováděl.

Mises byl důsledně individualistický, odmítal kolektivismus všeho druhu a věřil v racionalitu chování člověka - samozřejmě za předpokladu, že se člověk může chovat svobodně a že se ho nikdo odkudsi shůry nepokouší řídit, regulovat, manipulovat. Teď není možné rozebírat jeho dílčí příspěvky k ekonomické teorii - zejména k teorii peněz, úroku a hospodářského cyklu, k odmítání makroekonomie a keynesiánství - ale nemohu nezmínit jeho zcela zásadní přínos k debatě o socialismu, která se v západním světě rozvinula ve 20. a 30. letech minulého století a která byla v podstatě zahájena jeho článkem o nemožnosti ekonomické kalkulace za socialismu, publikovaným již v roce 1920. Tato debata ovlivnila velmi silně - po uplynutí téměř čtyř desetiletí - i naše domácí diskuse v 60. letech 20. století. Mises považoval socialismus za „skok do tmy"a spolu s Hayekem rezolutně odmítal „hru na trh". Mimochodem, hrou na trh jsou i dnešní pokusy prodávat emisní povolenky (na CO2) na základě argumentu, že je to tržní řešení problému globálního oteplování. Chybí nám Mises, který by řekl, že to s trhem nemá nic společného - snažím se to sice říkat stále, ale Misesovu autoritu a obdivuhodnou myšlenkovou hloubku nemám a mít určitě nikdy nebudu.

Václav Klaus, Newsletter Centra pro ekonomiku a politiku, září 2011

Více:
Klaus: „Pokrokáři" všeho druhu vedou stále nezakrytější útok na naše tradiční hodnoty a ctnosti

##PROFIL 1##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE