Pocházím z multikulturního ostrovního státu Mauricius a ze svého pohledu musím přiznat, že jsem velmi překvapen nad emocemi, které právě v otázce islámu vznikají. Znám tuto problematiku prostřednictvím mého letitého pobytu v řadě mimoevropských zemí. Sám jsem z hinduistické rodiny a jako člověk podílející se na politické činnosti SPOZ se jen podivuji nad naivitou žalob i osočování z xenofobie a rasismu. Naopak velmi obdivuji takové politiky, kteří se nebojí sdílet názory, jež nejsou v současné době populární, ačkoliv to mnohdy znamená i ztrátu potenciálních voličů. Budu-li citovat jednoho z největších světových velikánů novodobé historie Alberta Einsteina: „Velcí duchové se často setkávají se silným odporem ze strany průměrně smýšlejících jedinců.

V otázce týkající se islámské komunity v České republice i Evropě vůbec lze dlouze spekulovat, kde je dělící hranice mezi respektem a asimilací. Pokud člověk migruje ze své země do jiné, je to buď proto, že chce přijmout životní styl hostitelské země, nebo již nechce žít ve své zemi z důvodů politických, ekonomických i kulturních. To platí pro většinu společností a imigranty bez ohledu na barvu pleti i náboženské vyznání. Realita nejen v západoevropských zemích však vypovídá i o změně obrácené, tedy měnit kulturu hostitelské země, jak jim to káže vlastní kulturní tradice. Výsledkem je obava z ovládnutí mocenských pozic a ozbrojených složek, což v případě některých radikálních myšlenkových proudů může znamenat i značné bezpečnostní riziko. Všeobecně se dá říci, že to je právě ten důvod, proč se na muslimy paušálně pohlíží jinak než na jiné komunity.