Podle sociologických studií se naše společnost nachází v nejlepším období, kdy u nás nikdo netrpí hladem, existuje dlouhodobý mír a životní úroveň se každoročně zvyšuje. Zajisté existují rozdíly mezi životními standardy Čechů. Moravanů a Slezanů, nicméně blahobyt naší společnosti je nejlépe vidět v obchodních domech a v supermarketech.

Možná si málo uvědomujeme, že náš život se v mnohém liší od života Afghánců či Syřanů, kteří se musejí dennodenně potýkat s hrůzami válečného konfliktu či bratrovražedných střetů. Máme také dostatek vody a potravin a netrpíme jako Somálci, Sudánci  či jiné africké národy.

Zaměstnaní jsou placeni za svoji práci a nemusí žít za hrstku rýže, tak jako v zemích, ve kterých je sociální dumping na denním pořádku. A pokud se člověk dostane do svízelné životní situace, státní sociální systém je mu ku pomoci a není odkázán na žebrotu.

Smrt Václava Havla nám také před vánočními svátky připomněla cestu naší země ke svobodě a k demokracii, kterou nyní vnímáme poněkud samozřejmě a bez ohledu na náklady, které jsou s touto cestou spojeny. A možná příliš vnímáme samy sebe než národ a zemi jako celek.

A namísto konzumu, který již ovládl celou naši společnost, postrádáme spíše mravní hodnoty a morální ukotvení velmi mladé občanské společnosti.

Co vlastně očekávat v novém roce 2012? Ekonomové tvrdí, že následkem ekonomické krize a recese západu, nelze počítat s růstem HDP a tudíž se zvyšováním životní úrovně. Politici, kteří uvěřili jejich slovům, začínají škrtat ve veřejných výdajích i v investicích, namísto toho, aby zajistili více práce a zakázek. Sociologové jsou trochu ve vleku událostí a spíše reagují na přijatá rozhodnutí než aby varovali před unáhlenými a nepromyšlenými kroky vlády i EU.

Občané dostali již několik negativních zpráv ve formě zvýšení cen energií, vodného a stočného, cen svozu TKO či zvýšení daně z nemovitostí či DPH. Zmražení platů a snížení sociálních dávek povede ke snížení spotřeby a tím i k zastavení výstavby bytů. A tato krizová ekonomická spirála povede ke zhoršení hospodářské situace země a ke zvýšení nezaměstnanosti. Takže z tohoto pohledu nemůžeme očekávat zvýšení životní úrovně.

Nicméně široká veřejnost si již uvědomila, že je nutno tlačit na politickou reprezentaci a na naši vládu s oprávněnými požadavky občanů. Nejedná se pouze o možnost demonstrací či stávek ve prospěch té či jiné skupiny zaměstnanců. Ale zejména se jedná o prosazení účinných opatření v boji proti korupci a zlodějinám v rámci celého veřejného sektoru. Stále ještě existují rezervy v počtu občanů, kteří si konečně  uvědomovat, že korupce snižuje podíl potřebných peněz ve veřejných službách a tím snižuje kvalitu a zejména jejich dostupnost.

Vždyť odhady hovoří o desítkách miliard korun ročně, které utečou ze státního a veřejných rozpočtů a které schází ve zdravotnictví, důchodem, sociálních službách či ve školství. Proto by se rok 2012 měl stát rokem boje proti korupci a úplatkářství. Veřejnost by se měla probudit z letargie a měla by jasně ukázat na ty, kteří nejednají v souladu s morálkou a s přikázáními.

Tak jako téměř každý rok je i ten rok příští rokem volebním. Občané mají svůj rozum, aby tak jako po staletí oddělili zrna od plev a dali svoji důvěru těm osobnostem, které nezklamali. Možná, že si řada voličů vzpomene na lživé plakáty, které varovaly před politickými dinosaury, aby umožnili těm novým a neověřeným politikům lhát a krást. Cesta k rozvoji demokracie a občanské společnosti není často přímá a jednoduchá, ale velmi často složitá a poněkud klikatá. A právě na takové cestě se poznají lidské charaktery, bez pozlátek a zbytečného populismu.

Proto si přejme, aby rok 2012 přinesl do české společnosti více odpovědnosti, odbornosti a morálních hodnot tak, aby se naši spoluobčané již nemuseli stydět za svoji politickou reprezentaci. Oni si totiž také musejí uvědomit, že politici jsou pouze odrazem společnosti, ve které žijí a pracují. A je spoluodpovědností každého z nás, jak s touto důvěrou naloží. Věřme, že příští rok bude rokem dobrým a že konečně pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.