Samozřejmě, že každá členská země chce na své dopravní projekty získat z evropských fondů maximum. Některým se to daří, jiní ale mají pocit, že je nová pravidla poněkud znevýhodňují. Například státy tzv. Visegradské čtyřky (tedy Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko) mají obavy z plánu Evropské komise financovat celoevropské dopravní projekty i z prostředků Fondu soudržnosti. Ten je momentálně určen chudších evropským regionům, měl by posilovat ekonomickou, sociální a územní soudržnost členských států.

„Komise chce z fondu převést deset miliard eur. Tyto peníze můžou chudším státům, které potřebují svoji zastaralou dopravní infrastrukturu co nejdříve modernizovat, chybět. To je velmi citlivá otázka," říká Sehnalová. Dopravní výbor má o tomto důležitém návrhu hlasovat do konce letošního roku.

Europoslankyně Sehnalová chce do té doby pozici skupiny V4 – které momentálně předsedá právě Česko - v Bruselu zviditelnit. Na dnešní debatu v Evropském parlamentu proto pozvala společně se svým polským kolegou za frakci EPP Arturem Zasadou všechny hlavní aktéry, včetně zástupce Evropské komise. „Akce se opravdu vydařila, přišly desítky vlivných lidí, europoslanců, novinářů… Bylo zřejmé, že je názory zástupců zemí Visegrádu skutečně zajímají,“ komentovala úspěšnou debatu Sehnalová.

Státy skupiny V4 plán Evropské komise – i přes některé výhrady – podporují. Jejich ministři dopravy se minulý týden v Praze shodli na tom, že „rozvinutá infrastruktura a koherentní dopravní systém jsou pro dokončení Jednotného evropského trhu naprosto nezbytné“.

Tento názor na debatě zdůraznil náměstek ministra dopravy Ivo Toman: "Kvalita dopravní infrastruktury ve státech střední a východní Evropy výrazně pokulhává za kvalitou infrastruktury v západní Evropě, o tom není, myslím, pochyb. Zásadní otázkou však zůstává, jak se s touto výzvou vypořádat a jak dosáhnout kvalitního propojení napříč Evropou a přispět tak k dokončení vnitřního trhu EU."

Komise navrhuje rozdělit dopravní projekty na „prioritní“ s termínem dokončení do roku 2030 a „dlouhodobé“ s termínem dokončení v roce 2050. Prioritní projekty mají tvořit tzv. páteřní celoevropskou dopravní síť. Ke kompletnímu dobudování celé evropské základní dopravní sítě do roku 2030 by bylo podle odhadů expertů potřeba 250 miliard eur. „To je samozřejmě nereálné,“ komentuje Sehnalová. „Peněz bude míň. Teď půjde hlavně o to, jak je efektivně a spravedlivě rozdělit,“ dodává europoslankyně.

- poskytnout cestujícím kompletní informace o jejich právech v jazyce, v němž byla provedena rezervace a vytvořit za tímto účelem centrální internetovou stránku ve všech jazycích EU, včetně verze pro cestující s postižením

- prozkoumat a v případě výskytu odstranit cenovou diskriminaci cestujících na základě země pobytu.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.