V regionálním školství poklesly výdaje v porovnání let 2012 a 2009 o 1 %, po započtení inflace přibližně o 3,8 %. Přitom nárůst výkonů se nejvíce projevil zejména ve školství. Například počet žáků mateřských, v některých místech také základních škol se zvýšil.

Platy však nárůstu výkonů a náročnosti ve školství neodpovídají. Velké problémy jsou ve školách mateřských, kde kvalifikované učitelky se střední školou mají až urážlivě nízkou výplatu, nadšeni nemohou být ani učitelé škol základních.

Děti se učí i ze 14 let starých "salátů"

Pro srovnání, v zemích OECD pobírají učitelé základních škol o 77 % vyšší plat, než je průměr vysokoškoláků. U nás berou po 15 letech polovinu toho, co mají v průměru ostatní vysokoškoláci. Přitom se zvyšuje počet vyučovacích hodin na základních a středních školách vzhledem k tomu, že rámcový vzdělávací program předepisuje větší počet hodin výuky než dříve platné osnovy.

Toto zvyšování bude ještě v následujícím roce pokračovat. Přetrvávat budou také problémy týkající se zoufalých platů nepedagogických pracovníků a dále se budou školy potýkat s nedostatkem peněz na ostatní neinvestiční výdaje, kterých je rok od roku méně.

Chybí prostředky na učebnice, přičemž na některých školách se učí podle 14 let starých doslova učebnicových »salátů«, protože na nové nemají. Jinde si žáci v rozporu s ústavně danou bezplatnou povinnou školní docházkou musí platit pracovní sešity, které nahrazují učebnice. Nebude na učební pomůcky, na kurzy pro žáky a studenty, další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Komunisté proti snižování výdajů na VŠ

Zcela nepřijatelné je pro KSČM snižování výdajů na vysoké školy. V r. 2012 jsou rozpočtované výdaje o 5,4 % nižší než v r. 2011, po započtení inflace o 7,4 %. V porovnání s r. 2009 je snížení po započtení inflace již 18,4 %. Vysoké školy přicházejí o 1,3 mld., oproti r. 2009 zhruba o 3 mld. Kč.

Na jednoho studenta se rozpočet sníží o 5 tis. Kč (z 65 na 60 tisíc korun). VŠ jsou podhodnoceny trvale. Mnohé z nich už velmi obtížně zajišťují výuku, knihy, přístroje, vybavení. Není divu, že proti snížení rozpočtu se ozvala Rada vysokých škol.

Jako reakci na tuto kritiku zazněl argument, že chybějící finance budou dorovnány z evropských fondů. Čerpání však bývá, jak víme z minulosti, značně nejisté. Navíc tyto peníze nejsou určeny pro pražské školy, a přitom např. Univerzita Karlova produkuje nejvíc vědeckých výsledků ze všech českých škol.

Snížený rozpočet pro vysoké školství ohrožuje kvalitu vzdělání a konkurenceschopnost českého vysokého školství i ekonomiky ČR. Česká republika dlouhodobě zaostává ve výdajích na VŠ za vyspělými zeměmi. Patnáctka zemí OECD dává 1,5 % HDP, ČR plánuje na příští rok jen 0,55 %.

Školné je hazardem s úrovní vzdělanosti

Za této situace koalice vytahuje kartu školného. Je to další hazard s úrovní české vzdělanosti, pokus o sociální síto a nastavení bariéry talentovaným studentům ze sociálně slabších rodin. Nezodpovědné a sociálně necitlivé je také snižování prostředků na protidrogovou politiku, sociální prevenci a prevenci kriminality.

V součtu se sice nejedná o velké částky, celkem jsou rozpočtovány výdaje asi na 40 mil. korun, ale v zásadě je to krok špatným směrem už proto, že ministerstvo školství samo uznává nutnost řešit rostoucí problémy v těchto oblastech. Nelze souhlasit také s navrhovaným snížením prostředků po započtení inflace o 4,3 % na činnost v oblasti mládeže.

Průměrné výdaje na školství v zemích OECD činí 6,1 % HDP. ČR vydává na školství pouze 4,5 % HDP a je z 34 zemí OECD na předposledním místě.

Dále čtěte:
Chládek: Dobešova taktika - nejdřív zpackat, pak napravit. Chaos na pokračování
Razie na ministerstvu školství: Zabavovaly se dokumenty i počítače

##PROFIL 2296##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE